úterý 29. prosince 2009

PF 2010


pátek 25. prosince 2009

autorská práva


Virtuální svět mi nepříde vůbec bez rizika, ale přiznávám, že díky picase a možnosti ukládání fotek na picaswebu jsem při prozkoumávání veřejně dostupných albumů narazila na pár fotografů a jejich albumy, které si ráda prohlížím a některé fotky si i stahuji, protože se mi líbí. Nevím jak je to s autorskými právami. Fakt nevím, proto chci aspoň takto poděkovat mým oblíbencům z klubu fotografů za krásně strávené chvíle prohlížením fotek míst, kam se pravděpodobně v životě nepodívám. Děkuji za jejich oči, jakým se dívají na svět a vidí v něm tolik krásy.
Díky:
Dnes jsem dala na blog fotku od A. Ona, která je zjevením, tak jsou její fotky plné kouzel a krásy víl na http://picasaweb.google.com/a.gruszczynska/WWodzie#. Domnívám se, že je z Polska.
A Hana, ta fotí překrásně přírodu Japonska...
A Miki... jeho/jejíma očima bych ráda viděla svět:
Svých oblíbenců mám víc, ale Ony, Hany a Miki/ho fotky občas použiju na blog a toto je poděkování za to, že se podělili o svoje fotografie, i když o tom neví, protože picasa je virtuální svět... a já neznám jejich reálnou adresu, abych se s nimi seznámila a požádala je o svolení. Nebo mi poradíte jak to děláte vy? Hezké svátky ve virtuálním světě Miki san, Hana san a úžasná A.Ona.
Cantadora

čtvrtek 24. prosince 2009

Štědrý den nastal


Milí snící,

dnes se sejdeme u stolu s blízkými, nebo na ně budeme vzpomínat.... vytvoříme na den pohodu a budeme si dávat dárky. Já mám ale jiné nemateriání přání.

Ať duch Vánoc zůstane s námi celý rok. To co dnes vytvoříme a všichni společně oslavíme, ať není jenom na Štědrý večer.

Dnes myslíme na jiné, vytváříme radostnou náladu a snažíme se o mír v rodině i kolem sebe. Hodně se snažíme mít otevřené srdce a snažíme se říct: mám tě rád, miluji tě. Tak ať tento duch Vánoc nežije jenom tento jeden den. Ať má sílu působit po celý rok.

Je to dřina, ale duch Vánoc je mocný.
Za některé krásné fotky, jako je i ta dnešní, které uveřejňuji na blogu, vděčím Miki z Japonska. Objevila jsem je na Picase. Děkuji ti Miki.
Cantadora

pátek 18. prosince 2009

Užitek nepotřebného


Poslední měsíc a půl jsem se dostala do velkého pracovního zápřahu. Moje spirála skončila tím, že jsem se cítila vytížená a neměla čas na nic jiného kromě práce. Pokládala jsem telefon přátelům, rušila osobní schůzky a ztrácela pojem o životě. Necítila jsem chuť, barvu a jas. Sama sebe jsem neměla ráda za to, jak žiji, ale nevěděla jsem jak z toho vystoupit. No nakonec tělo řeklo dost, onemocněla jsem. Teď už je to dobré a já přemítám o poslední adventní neděli a moje téma je odvaha být neužitečný podle TAO.

"Strom se stává obětí své vlastní potřebnosti. Olej se spotřebuje spalováním v lampě. Skořicovník je porážen kvůli své vůni. Fermežový strom přináší lidem užitek, proto jej kácejí. Všichni lidé znají užitek potřebného, nikdo však nezná užitek nepotřebného." z knihy Slova jako sen motýla


Hezkou poslední adventní neděli a pro nás, co se snažíme být užiteční, přeji odvahu hledat a žít taky neužitečně. Ono je to taky potřeba, co myslíte?

Hezkou adventní neděli přeji. Cantadora


Cantadora


neděle 13. prosince 2009

slon v ZOO

Sen ženy:
"Stojím v ZOO a dívám se na slony a jiná zvířata, která jsou za ohradou. Pak zjistím, že jsem ve výběhu a od zvířat mně odděluje jenom slabý plot. Pak jsme v manéži se slonem, kolem stojí diváci a dojde mi, že ten slon mně ohrožuje. Klidně se může rozzuřit a sníst mně. Cítím, že jsem v nebezpečí. Můžu požádat diváky o pomoc, ale zatím to neudělám, protože mi v tom něco brání, i když to je asi jediná cesta k záchraně."
Se snící jsme pracovaly na těchto oblastech:
- se symboly ZOO, zvířat, oplocení,
- pocity strachu, ohrožení, agrese
- a dynamikou snu.
ZOO je pro snící symbolem uvězněných zvířat. Zvířata jsou její instinkty, které už léta spí a potlačuje je ve jménu rozumu.
Ohrada i malý plot jsou překážky a omezení, které si sama vytváří, aby držela na uzdě svoji přirozenost a spontánnost. Od dětství ji rodina podporovala v tom, aby se ovládala a chovala ROZUMNĚ. Svoji živou kreativní podstatu její rodina dost potlačovala a tak ji postupně omezovala. Postavila mezi sebe, své emoce a životní radost velkou ohradu. Vyrostla z ní velmi rozumná mladá žena, která nedělala žádné potíže, nezuřila - dokonce se ani nezlobila, nemilovala vášnivě, neradovala se z celého srdce. Dlouhá léta měla pocit, že je divák života. Naštěstí si její přirozenost našla způsob, jak se udržet životní energii. Často amatérsky zpívá a tančí, to v ní postupně uvolňuje hluboko zasuté pocity a spojuje ji s instinkty. V hlase i v těle máme mocný emoční nástroj, který nás může uzdravovat.
Tento sen přišel po sérii neúspěchů v osobním i pracovním životě. Vyvolalo to v ní hodně smutku, zklamání a hněvu.
Propracovaly jsem to jako uvolňující se hněv a strach. Ve snu ji překvapil symbol slona. Ale radostně ho přijala. Slon je velmi silný zvířecí aspekt, který může být podporující a ochraňující. Když se rozzuří, je z něj destruktivní zvíře, kterému se klidí z cesty vše živé. Ale jinak je to rozvážné a moudré zvíře se silnými sociálními vazbami ve skupině. Dokonce mají svůj hřbitov a truchlí za svými mŕtvymi.

Snící pochopila z tohoto snu, že její hněv a smutek jsou uvězněné jako zvířata v ZOO. Jako slon ve snu. Nejdřív byla jenom divákem za ohradou, ale teď situace vyžaduje, aby se se svými pocity spojila. Její hněv a smutek jsou tím slonem, který jí může sníst. A ona je ochromená a neschopná něco udělat. Je zvyklá své pocity potlačit a chovat se rozumně. Musí něco udělat, nebýt pasivním divákem.
Někdy je potřebné pustit své pocity ven, udělat něco, být aktivním, aby nás to dovedlo k našim potřebám.
Tady naše snová práce skončila, protože snící trvala na tom, že potřebuje pochopit, jaké potřeby zanedbala. Chápala ten sen jako upozornění na emoce, které kdyby pustila, tak jí doslova sežerou. Chtěla hledat, co potřebuje, aby své emoce mohla mít zase pod kontrolou.
Po práci s tímto snem jsme uvízly v pasivitě. Sen a realita se spojily. Věděla, že musí požádat "diváky" o pomoc, ale snící měla zábrany. Cítila jsem to a proto jsem ji požádala, aby jsme pokračovaly v práci aktivní imaginací. Podpořily její aktivní složku.
Po relaxaci a instrukci, že se má vrátit na nějaké místo, kde najde slona, kterého se bojí - začala snící s aktivní imaginací. Snící se povedlo slona rychle najít. Prožila (podle ní) krátkou imaginaci, která trvala 50 minut. Slon, kterého v imaginaci viděla, byl starý, vysloužilý a velmi unavený. Snící cítila strašnou tíhu a únavu slona, plakala plná soucitu a bolesti nad těžkým životem slona. Byl od dětství vězněn v ZOO a celý život sloužil svým pánům. Dělal radost divákům, který byli ve vytržení nad jeho majestátností a silou. ZOO se ho chtělo zbavit. Snící si ho vzala, lehce vklouzla na jeho hřbet a bez sedla na jeho hřbetě, odkráčeli do malého domku, kde žila. Slon volně žil v přírodě na její obrovské zahradě, kde měl vlastní výběh. Objevilo se tam i malé slůně, které slonici dělalo společníka. Imaginace pokračovala dál. Hrála si s ním a dováděli ve vodě. Když slon vyšel z vody, tak se podívala na jeho nohy a uviděla, že je má spoutané řetězy, aby neutekl. Došlo jí, že žije u ní v zahradě proto, že nemůže sám rozhodnout o sobě. Není sice v ZOO v ohradě, ale má spoutané nohy. Uvědomila si, že mu musí ty řetězy sundat. Udělala to, v imaginaci to šlo lehce. Náhle se přenesli na savanu, slon si vybral místo pro svůj život. Snící teď musela chodit za ním, protože žil v přírodě. Měli společné místo u vody, kde se večer mohli potkávat. Slon teď žil přesně tak, jak slon žít má. Svobodně na savaně.
Když snící skončila imaginaci, došlo jí, že potřebuje SVOBODU. Její sen nebyl jenom o instinktech, které jsou potlačené, ale o tom, že sama sebe omezuje, spoutává svoji svobodu. Je pasivní a nedělá nic pro svoje osvobození z pout, v kterých uvízla.
Uvidíme jak se bude snící rozhodovat dál, ale po aktivní imaginaci se cítí šťastně. Řekla: " Je mi líp, protože můj slon už nemá řetězy na nohou. " Její instinkty se osvobozují. Cantadora

pátek 11. prosince 2009

adventní RADOST

Teď v prosinci se dvakrát po sobě stalo, že jsme při práci se sny v symbolech odkryly radost. Jedna snící se o ní bála mluvit, aby její pocity radosti nebyly znehodnoceny. A druhá žena se bála, že jí pocity radosti někdo sebere, když je dá najevo.
Na jedné straně je v nás uložena RADOST a na straně druhé emoce strachu ze znehodnocení, odejmutí radosti. Jak to, že se teď radost ukrývá v nevědomí? Ve snech si ji můžeme prožít, ale jinak ji skrýváme i sami před sebou?
Tak to je moje téma třetí adventní neděle: přeji nám hodně RADOSTI, lidi! Ať se šíří, ať roste v našich srdcích. Krásný advent!
Cantadora

čtvrtek 10. prosince 2009

Laskavý příběh vánočních hrůz


Chřipka má jednu pozitivní stránku. Ustoupili horečky, ale pořád ležím, protože mi není dobře. A tak můžu číst. A to je slast, kterou, když jsem zdravá, nestíhám... není ČAS na tyto krásné věci.

Vybrala jsem si na čtení knihu, na kterou jsem četla dobrou recenzi a je aktuální. Napsal ji Christopher Moore a jmenuje se Nejhloupější anděl.
Podtitul: Laskavý příběh vánočních hrůz.

Vybrala jsem malou ochutnávku:
"Život je svinská záležitost. Kéž by každý kousek skládačky zapadl na své místo, každé slovo bylo vlídné, každá nehoda končila šťastně - ale tak tomu není. Život je svinská záležitost. A lidi všeobecně jsou svině. Letos se Vánoční večírek pro osamělé v Borové zátoce dokonale vydařil, vládla mu nefalšovaná radost, nakažlivá dobrá vůle a celková harmonie ducha, která se ve tvářích hostů zračila jasnou jemnou září - prostě nesvinská záležitost."

Vidíte, že to opravdu není romantický příběh. Není to pro ty, kteří milují klasickou podobu vánočních příběhů, ale je možná pro ty, kteří to nemají lehké a nemají důvod se teď radovat, nemůžou anebo nechtějí. Je to způsob jak Vánoce zvládnout a přežít, i když se nám zrovna nedaří a nemůžeme z různých důvodu prožít ten nejkrásnější svátek v roce tak, jak to dělají ostatní. Tahle kniha je pro nás lidi.

Tak kdyby jste si našli čas, dobrou zábavu přeji. Cantadora

úterý 8. prosince 2009

Archetyp Povodník/Černokněžník - intuice




Psala jsem, že Lexikon snů od Toma Chetwynda používám, protože je blízký mé práci se sny. Uznávám, že ne každý symbol a archetyp je dokonale propracovaný, protože je znát, které archetypy leží v blízkosti rozumu, vnímání a emocí autora. Pro mně nejslabší částí této knihy jsou symboly pojednávající o intuici. Tak je tomu i u archetypu Podvodník/Černokněžník, který je napsán nejasně a nesrozumitelně.


Takto píše autor o funkci intuice v archetypu Vlastní Já Muže.


"Podvodník/Černokněžník. Tato figura je stejně nevyzpytatelná jako intuice sama. Její temné a světlé stránky se od sebe zdají být mnohem méně odlišeny (poznámka: já bych napsala uvědomeny) než u ostatních figur; na začátku může být prospěšná a skončit jako nebezpečná a naopak. Nicméně na konci hledání, kdy člověk překonal potíže a překážky a kdy strádání a úkoly naložené touto figurou a období snahy vymanit se z jejího sevření skončily, je veškeré úsilí vždy odměněno, ať se mezitím událo cokoli." str. 36


Připomíná vám to boj Gandalfa z knihy J.R.R.Tolkiena z knihy Pána prstenů? Gandalf prošel procesem očištění a ze šedivého se proměnil v Gandalfa bílého?


Ale jak to prožívá reálný muž? On ráno vstane a jde do práce, kde musí procházet řadou procesů, a ty mají daleko do kultivování intuice. Práce a společnost posilují jeho výkonnost. A co jeho intuice? Jak zacházet s jeho schopností cítit, předvídat a vnímat situace, která se může diametrálně lišit od diktátu rozumu?! Pak může být podvodníkem, který v první řadě podvádí sám sebe, když nenechává prostor jiným silám v sobě. Na pomoc přichází jeho anima, o které jsem už psala a určitě budu psát dále.


Úctu zasluhuje cesta každého muže, který se rozhodne najít vlastní Já muže. Je to cesta bojovníka a končí setkáním s Moudrým starcem. Mezitím je to práce, dřina, budování, destrukce, pot a hry, boj a strach a objevení svých pokladů, přijetí své agrese, hněvu, smutku a slabosti. Naučit se milovat a odpouštět.


Někdy k tomu jeden život nestačí, tak je to cesta obtížná a dlouhá. Zvlášť, když muž chce zůstat jenom Mladíkem, nebo Hrdinou nebo jiným aspektem a nepokročí k integraci všech částí.


Konkrétněji o tom budu psát při práci se sny.


Teď jsem pracovala se snem, který můžu publikovat. Tak se těším na psaní, příště to bude práce se snem: ZOO a hněv.


Krásny večer. Cantadora






pondělí 7. prosince 2009

archetyp Hrdina - rozum

"Hrdina/Lotr. Odvaha a iniciativa člověka, jeho vůle a energie. Tento agresivní mužský přístup byl ve všech sférách natolik nekriticky přijímán, že i přes snahu nevypadat navenek hrdinně, obvykle není těžké zpozorovat jaký směr a průchod si pro sebe nachází. Nejušlechtilejším představitelem tohoto aspektu Vlastního Já je Mesiáš, Spasitel. Může být zastupován i Ranhojičem zjevujícím se ve svatostáncích nebo jeskyních.
Lotr. Jelikož je nevědomým počátkem nebo protikladem vědomého rozumu a ega, má tento archetyp sklony k egoizmu, který se může rovnat megalomanii - obzvláště jsou-li zanedbávány emoce. Jestliže se člověk s touto zvláštní silou ve Vlastním Já ztotožní (nebo když ji naopak zanedbá natolik, že za určitých okolností může propuknout a zmocnit se jeho osobnosti), jeho nevšímavost vůči své ženské říši a nedostatečné respektování druhých lidí nevyhnutelně zdeformuje jeho jednání, jakkoli velkolepé a vznešené mohou být jeho proklamované záměry. Za takových podmínek je idea vzkříšení a posmrtného života použita jako zbraň k trýznění a masakrování lidí; dokonce i láska byla různými způsoby řízena, právě tak jako může být přikrývka použita k udušení člověka. Tato skutečně agresivní a sebe prosazující stránka člověka může téměř cokoli přetvořit na další zbraň do svého arzenálu." str. 35; Tom Chetwynd: Lexikon snů
Pro naši společnost zaměřenou na výkon je archetyp Hrdiny pastí.
Kolikrát jsem zjistila, že mně manipuloval někdo ve jménu nějaké idey až časem, nejdřív to vypadalo tak ušlechtile a lidsky. Po čase jsem cítila, že jsem manipulována a lidskost lapá po dechu, protože být hrdinou je VÍC než být člověkem... ale cesta k pravému JÁ vede k uznání naší nedostačivosti a slabosti a chybám... k lásce a sebepřijetí. Tohle téma řeším opakovaně a jsem překvapena, jak mu znovu dokážu podlehnout.
A jak to řeší muži, aby mu nepodlehli? Provázím tímto tématem i mužské snící a je to obtížný proces, v kterém ani jednotlivec, ani naše společnost nepodporuje pravdu o naší slabosti a chybách. Lžeme sami sobě, jak jsme skvělý a úspěšný. Proč tedy narůstá konzumace antidepresiv? Jojo, je to těžké věřit archetypu hrdiny, který roste na účet potlačení jiných aspektů archetypu Muže. Co potřebuje Muž na cestě ke svému rozvoji a rovnováze?
Dobrý sen na cestu. Cantadora

neděle 6. prosince 2009

archetyp Mladík - emoce


"Mladík. Je mužským protějškem Princezny a díky svému mládí v sobě skrývá naději na možné dospění v Hrdinu a nakonec v Moudrého starce, který ztělesňuje všechny aspekty Vlastní Já; je tudíž i Hledačem.
Tulák. Vandrák, ztroskotanec (který byl ve snu znám jako sběrač naplaveného dříví): tento aspekt vnitřních životních sil se bez jakéhokoli dalšího působení vyhýbá veškerému uvěznění, odmítá dospět a raději končí jako chlapec umořený stářím, než aby přijal dospělost. (Přidala bych ještě obraz Petra Pana, věčného mladíka, který odmítl vyrůst.)
Lovec: Všetečná záliba v dobrodružství v protikladu s trpělivostí, sebeobětováním a oddaností." str.35
Téma emocí archetypu Muže je u mnohých mužů méněcenné. Západní společnost nepodporuje rozvoj emoční složky u mužů. Přitom bez integrace emocí nemůže muž najít cestu ke svému středu a pravému JÁ. Na rozdíl od symbolu Hrdiny, který je v naší společnosti velmi posilován a vyzdvihován.... no ale to už v dalším v dalším blogu. Dobrou noc muži našeho života:-) Cantadora

archatyp Otec - vnímání


" Otec. Tato figura představuje autoritu, řád, pořádek, společenské konvence, vzory chování apod., ale i mužnou ochrannou péči. K formování této představy otce v jedinci značně přispívá i skutečný otec. Obr - despotický otec, který ohrožuje individualitu jedince normami konformity. Všechny problémy, které má jedinec s kázní, ať už proto, že rebeluje, nebo se naopak příliš podřizuje vůli ostatních, mohou být obvykle přiřazeny ke vztahu se skutečným otce. Je-li však schopen nalézt v sobě archetyp otcovství (včetně otce, kterým se jednoho dne může stát); jestliže je schopen chápat tento spor tak, jako by se odehrával uvnitř něj, kde jej může podstatně lépe kontrolovat, měl by být schopen proměnit negativní a destruktivní aspekty tohoto archetypu v pozitivní - pokud tento archetyp můžeme chápat jako jednu ze čtyř hlavních složek jeho vlastní osobnosti." str. 34

V současnosti v mnoha rodinách se buď neobjevuje žádná reálná postava otce, nebo může mizet a znovu se objevovat, anebo se objevuje celý zástup mužů, kteří se pokouší o otcovskou roli. Pak celý řad mužů ve snech konsteluje zástupné symboly destruktivních mužských sil, kde se snící snaží vyrovnat s dysfunkční otcovskou postavou. Ale otec a otcovský komplex je základní archetyp, který je uložený v každém z nás. Tomu se nelze vyhnout, i když je otec nepřítomen; příkladem pro vynořování otcovského komplexu jsou opuštěné děti, které v určité fázi života věnují značnou energii tomu vyplnit tento archetyp skutečnou otcovskou postavou. Pro muže je to o to důležitější, že archetyp otce potřebuje pro formování představy otcovské role, kterou musí v budoucnosti hrát pro své potomky.

sobota 5. prosince 2009

archetyp Moudrý stařec

"Tento archetyp běžně představuje po všech stránkách úplné Vlastní Já muže; představuje jeho budoucí potenciál, především však ty životní síly, ze kterých se skládá vědomá duše. Jestliže začne klesat mužův obdiv k lidem, které uznával (a zvláště pak ke svému otci) - když mu již nevyhovuje jejich způsob myšlení - může se ve snu zjevit Moudrý stařec jako znamení moudrosti a nadřazenosti, kterou by snící rád získal. Žádná z archetypálních figur nemůže být vyvolána vlastními zdroji člověka, Moudrý stařec se však ve snu objeví, když snící nebo hrdina snu jsou v beznadějné a zoufalé situaci, ze které je může dostat jen duch, jenž k tomu často podněcuje energetické zásoby z nevědomí. Nezřídka je zdrojem inspirace a nadšení, vhledu a porozumění a také odhodlání. Pokud Moudrý stařec dává rady, měly by být přijaty." str. 34

Nedávno mi někdo položil otázku, co se mi teď zdá, když prožívám nějaké obtíže. Jestli mi mé sny teď pomáhají. A moje odpověď? Ne vždy, když mám obtíže přichází silné sny se symboly a archetypy. Přesně jako je výše popsán ve snu symbol Moudrého starce, snící nemůže vyvolat žádný symbol anebo archetyp ze svého nevědomí, kdy se nám to zrovna hodí.
Jsou věci, situace, poznání, které přináší život každému z nás. Aktivují naše vědomí, aby sme se postavili čelem životu. Až v případě, že se životu vyhneme, nebo ho z různých důvodů nezvládneme, dochází k narušení naší rovnováhy. Pak sen může odkrývat naše archetypy, které nás upozorní na nerovnováhu. To je kompenzační funkce snu. Pak si musíme položit otázku: "Čeho je příliš? Co zanedbáváme, nebo přehlížíme?"
Archetyp Moudrého starce se neobjeví v momentě, kdy si to přeje snící, ale v momentě, kdy už je na vědomé úrovni snícího situace neřešitelná. Rovnováha dávno nefunguje a snící ztrácí životní energii a směrování. Jeho konání se odklonilo od jeho vnitřního přesvědčení a slouží falešným cílům ve jménu autorit. Začíná se vyprazdňovat jeho mužský potenciál. Pak symbol Moudrého starce přináší kromě jiného i poznání, že není opuštěn. Má k dispozici léčivý aspekt snu, který odkrývá mužskou kreativitu, nadšení pro další konání, odvahu zvládat těžkosti, jeho vytrvalost dojít k cíli. Moudrý stařec do ničeho nezasahuje, on radí. Vede nás jinými cestami. Jednou z nich je snová cesta. Proto buďte bdělí ke svým snům. Dobrou noc. Cantadora

pátek 4. prosince 2009

vlastní Já muže


"JÁ muže ztělesňuje princip Logosu, intelektu a vědomé duše. U primitivních kmenů jsou tyto schopnosti mnohem méně rozvinuty než u civilizovaných mužů a velice snadno by mohly být znovu pohlceny nevědomím. Podobně však má civilizovaný muž sklony příliš dělat rozdíly, nadmíru kritizovat, sejít na nesprávnou cestu a nevyužívat rozumu. Tento proces, který probíhal během mnoha generací evoluce, se znovu projevuje při vzniku každého jedince v děloze v naprosté jednotě s přírodou, až k případnému rozchodu s matkou. Problémem není pohrdání vysokou hodnotou vědomého rozumu, jde o to, jak v příhodné chvíli znovu vytvořit jednotný celek s nevědomou říší.
Situace, kdy se muž nikdy neodloučí od matky, je situace zcela odlišná od opuštění matky a následného sňatku; tak i ve vnitřní říši je nezbytné rozlišit všechno, co je skutečně mužské, předtím, než může být vytvořen vztah mezi vědomým principem a nevědomím. Vědomí nesmí zůstat skryto v nevědomí. Nebezpečí z toho plynoucí jsou často vylíčená ve snech. " cituji z knihy Lexikon snů od Toma Chetwynda.

Následné archetypy jsou z téhož lexikonu. Proč se odvolávám a ráda cituji právě tohoto autora je jeho hlubinně-analytický přístup ke snům, který s ním sdílím. A pak kdo může lépe psát o vlastním JÁ mužů, než muž?
Následují postupně jednotlivé archetypy. Tak jako vlastní já ženy, i vlastní já muže obsahuje čtyři hlavní aspekty, každý náležící k jedné ze čtyř funkcí mysli:
Otec - vnímání
Věčný mladík - emoce
Hrdina - rozum
Čaroděj - intuice
Moudrý stařec - úplné vlastní Já muže
Cantadora

adventní neděle




Ležím, skolila mně taky viróza, nevím jaká, ale jsem slabá a ne-mocná. Poslední tři týdny jsem neměla minutu pro sebe, v jednom kole jsem něco řešila, na něco odpovídala, zařizovala, poslouchala jiné a pracovala a zapomněla na sebe. Nic šlechetného jsem v tom neshledala, naopak cítila jsem, jak mě ta práce vysiluje. Vychýlila jsem se z rovnováhy. TAO bylo pryč.
Jak říká tao:
"Pravdivá slova neznějí hezky; hezká slova neznějí pravdivě. Dovedný člověk nebývá výřečný; výřečný člověk nebývá dovedný. Vědoucí člověk není učený; učený není vědoucí.

Moudrý člověk si nic neponechává jen pro sebe. Čím víc dělá pro jiné, tím víc má ze života; čím víc dává jiným, tím víc má pro sebe.

Tao nebes všemu prospívá, a přitom ničemu neškodí; tao moudrého člověka znamená konat, a přitom neusilovat." Tao-te-ťing


Celá má činnost bylo jedno obrovské snažení, ale nebylo v tom konání. Dělala jsem to, co mi ostatní přikázali, snažila pro ostatní a zapomněla, že v tom není konání.


Ne-moc těla odkryla můj omyl, snažení ustalo a vrací se konání.

Tuto adventní neděli věnuji právě poselství toho, jak zůstat v konání a zanechat snažení. Já můžu dávat jenom to, co vychází ze mně. A nedávat to, co si přejí jiní, aby ze mě vycházelo.

Přeji všem snícím hodně lásky a radosti, aby si užívali svého konání. Cantadora




P.S. Slíbila jsem, že napíšu o archetypu Muže a už se to blíží, téma dozrálo. Další článek je určen všem snícím, kteří se ve snech potkávají s archetypem vlastního Já - muže, starce, mladíka, lotra, černokněžníka, tuláka, lovce, podvodníka, hrdiny, otce.... čtení o mužských aspektech nejenom pro muže.


neděle 29. listopadu 2009

advent


Milí snící,
dnes začíná první adventní neděle. Je těžké něco psát, abych nebyla buď patetická nebo sentimentální. Pro mně je to čas, kdy odstupuji od toho běžného, vědomě se vyhýbám těm místům, kde je advent slaven jako konzumní nabídka. Myslím na to, komu jsem ublížila během roku a proč, snažím se toho člověka v duchu i osobně poprosit o odpuštění a odpustit i sobě, že jsem chybovala. Scházím se s lidmi, které mám ráda a potřebuji je k ŽIVOTU, aby mi život dával smysl. Myslím i na ty, kteří ublížili mně a očistit se od hněvu a bolesti. Odpuštění je moje téma první adventní neděle. Z každé takové zkušenosti jsem si něco vzala, dozvěděla se o lidech, životě a sobě. A právě, když dnes se svojí rodinou zapálíme první adventní svíčku, budu se modlit, abych to dokázala a nepřestávala milovat život, lidi a věřila tomu, co nás přesahuje.
Koukám, že jsem to psaní nezvládla, zase jsem příliš kazatelská... můj cíl byl být civilní a nedotýkat se ničích citů. Advent je pro mě čas, kdy obnovuji svůj vztah se životem, který nás naprosto přesahuje.
Krásnou adventní neděli přeji všem, s kterými můžu tento den sdílet spolu nebo i na různých místech a koutech planety, kde se naše myšlenky propojují, protože mají stejnou frekvenci a energii. Krásny den. Cantadora

pátek 20. listopadu 2009

Tao. Slabé a silné

"Když se člověk narodí, je měkký a slabý, ale když umírá, je tvrdý a pevný. Když vznikají rostliny, jsou měkké a ohebné, ale když zanikají, jsou nepružné a uschlé. Proto patří vše tvrdé a pevné ke smrti a vše měkké a slabé k životu. Proto platí: Jsou-li zbraně silné, budou zničeny; jsou-li stromy silné, budou poraženy. Tvrdé a pevné je vždy méněcenné; měkké a slabé je vždy hodnotné." Tao-te-ťing

Hezký víkend....

sobota 14. listopadu 2009

hezký víkend


Podzim ztrácí sílu a pomalu přechází do poslední fáze - zimy. Užijme si ještě těch drobných radostí, jako je zubaté sluníčko, barevné listí, které se mění ve staré suché opadané listy, chladu, který ještě neleze za nechty. Svítí sluníčko a ve vzduchu cítíme hlínu, vrány létají nad pustým polem, chutná nám víno z letošní úrody, země se ukládá k spánku... A jak to máme my? Umíme odpočívat? Hezký víkend. Cantadora

rovnováha aspektů


V předchozích poznámkách jsem citovala z Lexikonu snů od Toma Chetwynda, jeho snové symboly zařazené do Lexikonu jsou hlubinně analytické a nečíní si nárok na jediný výklad, vztahují se i k osobnosti snícího. Vychází z Jungových archetypů.
Citované štyři symboly archetypu ženy - Matka, Princezna, Amazonka, Kněžka prezentují funkce mysli: vnímání, cítění, rozumu, intuice.
K těmto symbolům se vztahují jejich stíny: Strašná matka, Svůdkyně, Lovkyně a Čarodějnice Mezi těmito aspekty existuje silné napětí a protože mají vliv na charakter ženy, naše snová práce je zaměřena na navození rovnováhy mezi nimi.

Každý z těchto aspektů by se měl vyvíjet a růst v oblasti dané funkci mysli, takže například u ženy, která se zaměřila na to být úspěšná prostřednictvím své Amazonky (rozum) má posilovat svoji Princeznu (emoce) a Matku (vnímání) jako pomocné funkce a aby se stala úplnou, musí se zaměřit a zvědomit svoji Kněžku (intuici). Proces napětí, který probíhá mezi symbolem a jeho stínem je téma Stínu, který při práci se sny řešíme velmi často a budu mu věnovat trvalou pozornost.
Příště se zaměřím na vlastní Já muže. Hezké sny. Cantadora

4. Kněžka

"Kněžka. Moderní společnost nemá pro intuici příliš pochopení, a proto tato stránka ženství nalezla poměrně málo uplatnění. Její hlavní funkce již téměř zanikla, ale ženy, které jsou schopny ji rozvinout, jsou tím více pozoruhodné svou výjimečností. Vnitřní svět je stejně tak součástí reality a světa jako svět hmotný, který může být individuálně vnímán pouze smysly. Podceněním intuice a vnitřní říše, které zažívá přímo mysl - mnohem citlivější ústrojí než jsou oči nebo uši - ztrácíme kontakt s nejsamozřejmějším a nejbezprostřednějším alternativním pohledem na realitu. Tento druhý pohled by mohl vyvažovat egoistický jednostranný pohled, který tak snadno klame svět, protože jej ego považuje za realitu, za svět jaký skutečně je.
Čarodějnice nebo Ježibaba. Primitivní nevyvinutá intuice odděluje ženu od neporušené duchovní sféry. Tato intuice, pokud ji žena využívá, není spolehlivá; jestliže ji žena využívá, může uvíznout ve světě subjektivních přeludů, které se nemohou k nikomu a k ničemu vztahovat. Čarodějnice jako snová postava se může vztahovat ke kterémukoliv negativnímu aspektu Ženství, především pak ke Strašné matce. K určení tohoto archetypu by měl být položen důraz na její magickou moc." citace z knihy: Lexikon snů od Toma Chetwynda, str. 32 - archetypy

3. Amazonka

"Amazonka. Zosobňuje intelektuální přednosti v ženě. Je-li hlavním aspektem v ženina charakteru, bude to žena kariéry, společnice mužů, schopná jim konkurovat. Často je však méněcennou součástí ženy a pak, je-li zanedbávána, bude později v životě vyžadovat značnou pozornost.
Lovkyně. Je typickou představitelkou ženy kariéry, která pronásleduje muže buď proto, že se zklamala ve svých vlastních touhách, které si kdysi přenesla na konkrétního muže nebo na muže obecně, anebo proto, že se jí nepodařilo rozvinout ostatní důležité stránky své ženskosti, nebo obojí. "
citace z knihy: Lexikon snů od Toma Chetwynda, str. 32 - archetypy

2. Princezna


"Princezna. Tato vlastnost v ženě je pravou podstatou lásky a osobního vztahu. Je to dívka, koketa; věčná mladost spontánnosti a srdečnosti, která se může dál rozvíjet po boku jiných, vyspělejších aspektů. Není to jen nadání být přitažlivá, ale i být přitahována a potud, pokud je stimulem na pozadí vědomé volby, nemusí být rozvratná - dokonce i když si zachová svou podstatnou vlastnost, kterou je její svérázný a vysoce subjektivní přístup k ostatním lidem.
Svůdkyně. Ve snech volí historické kostýmy, převážně řecké či románské. Je osudnou sirénou, rozvratitelkou manželství, démonem souložícím se spícími muži a symbolem erotické fantazie, která jako výsledek výstředních snů v uzavřeném kruhu samolibosti brání skutečnému vztahu."
citace z knihy: Lexikon snů od Toma Chetwynda, str. 31 - archetypy

Vlastní Já ženy: 1. aspekt Velká Matka

"Každá žena je ztělesněním ženské energie. Ztělesňuje nehmotnou hodnotu citů a instinktů. Je to archetyp přírody a života, světskosti a smyslnosti.
Čtyři hlavní aspekty ženského potenciálu se vztahují k těmto čtyřem funkcím mysli:
1. Matka, vnímání
2. Princezna, emoce
3. Amazonka, rozum
4. Kněžka, intuice.
Zrovna tak, jak říše ženskosti obvykle vyvažuje dynamickou vůli mužského světa, tak jednotlivé modely ženství budou doplňovat muže: zženštilý, citově založený muž s ženským protějškem podobným Amazonce není nic neobvyklého.
Velká Matka. Matka Země.
Tento archetyp je ekvivalentem Moudrého starce a představuje úplnost v ženě nebo možnou úplnost. Nesmí být zaměňována s mateřstvím v ženském potencionálu. K rozvinutí mateřské stránky v charakteru může skutečně přispět porod, přesto není podmínkou, protože tato vlastnost je ve skutečnosti vnitřní a duševní a může být rozvinuta i jiným způsobem. Charakter
se může stát úplným, pojmout v sobě všechny rozdílné stránky ženství za téměř jakýchkoliv okolností, někdy však není úspěšný ani za sebepříznivějších okolností.
1.
Matka. Ochraňující mateřská stránka ženy: její rodinné přednosti - vytváří domov, živí, poskytuje přístřeší, je milující a něžná. Toto je všeobecný názor společnosti na ženství a veřejný přístup proto tak příliš zdůrazňoval jeho důležitost - na úkor vlastního a individuálního rozkvětu ženy, bez kterého ovšem nemůže býti dobrou matkou. Pro ženu je důležité objevovat a rozvíjet hlavní část svých možností, stejně jako je důležité, aby nezapomínala na dva vedlejší aspekty svého Já. Konečně úplnou se může stát, zaměří-li se na podřadnou, nejméně uznávanou stránku. Značný rozpor zde bude vždy existovat mezi tím, co je od ženy společensky očekáváno (obecní mraveniště nebo společenská svěrací kazajka) a mezi rozvíjením jejího vnitřního potencionálu, kdy se věnuje dalším třem aspektům svého pravého Vlastního Já.
Strašná matka. Představuje panovačný, zničující a destruktivní aspekt mateřství, který může být následkem matčiny přílišné ochrany a pochopení. Tato matka náhle ohrožuje růst, vývoj a nezávislost jedince. V této podobě se může dětem ve snech zjevit jejich matka, která je k sobě poutá nepřirozenou láskou a oddaností; také ona se sama sobě může ve snech takto jevit, chrochtat jako prase či výt jako vlk a podobně. Sen může rovněž líčit děsivou stránku skutečné matky v dětství. Může tak sloužit jako ochrana před incestem, přičemž odhaluje jak touhu po něm, tak strach před ním. Tento archetyp Strašné matky představuje i rozzlobenou bohyni, která dala vzniknout všem ohavnostem světa, všemu hříšnému a nečistému. Matka, která zapomíná na ostatní své vlastnosti a není ničím víc než jen matkou, bude s největší pravděpodobností nakonec v této děsivé stránce odhalena." konec citace z knihy: Lexikon snů od Toma Chetwynda, str. 30 - archetypy .
Až integrací aspektu strašné matky můžeme dojít pochopení úplnosti ženství. Po přijetí i těchto nelichotivých aspektů žena dozrává a stává se moudrou, chápající a odpouštějící "kněžkou všedního dne".
Anebo naprosto odmítne přijetí aspektu strašné matky a v tom případě se žena zastaví v procesu stát se Matkou Země, té, která rozumí procesům života-umíraní-života.
Reprezentuje pak obecně rozšířený názor na ženskost a ženskou roli, který je reprezentovaný požadavkem ANIMA na roli ženy ve společnosti. Hezké snění. Cantadora

neděle 8. listopadu 2009

aspekt strašné matky

Moji milí snící, někdy práce se sny je sestup do temnoty a to pak není nic příjemného. Když do této temnoty sestupuje člověk poučený, aspoň trochu tuší, že když chytne do ruky nějaký oválný předmět nemusí to být zrovna jedovatý had, ale může to být chobot slona, větev, hůl nebo nůž.... prostě se nepoddá svému strachu a nevytvoří si ten nejděsivější scénář. Pracuje na tom, jak ovládnout svůj strach a nedopustí, aby strach ovládl jeho.
Přesto máme sny, kde žádné vědomé analyzování nepomůže, protože si musíme poctivě projít krajinou podzemí a setkat se v krajině stínů se zapomenutým, odštěpeným komplexem, který je natolik silný, že si žádá být vytažen na světlo a znovu oživen. Takovým je i aspekt strašné matky.
Ženy jsou velmi silné bytosti z hlediska přírodních principů. Matka příroda jim dala dar být nositelkou života. Muž rozsévá své semeno do úrodného klína ženy, která pak přírodě dovolí, aby v ní vzklíčil nový život. Tento nejcennější přírodní zázrak je božím darem.
Matka je první člověk, který dítě pozná. Je naprosto odkázané na její lásku a péči.
Kolik matek ale zápasí s tím, tuhle svoji roli přijmout. V archetypu matky se skrývá odštěpený aspekt strašné matky, který se objevuje už v řecké mytologii: Médea, postavy fúrií/Erýnií. Kdo zná tyto příběhy, ví jak to vypadá, když se ženy zmocní ničivá síla. Pak ničí, láme, kope vše kolem sebe. Dárkyně života může být i jeho ničitelkou.
Co s tím?
Vrátit se ke stavu původní symbiózy matky s dítětem, když dítě matku potřebovalo k přežití. Prožít si všechen ten smutek a zklamání z poznání, že to malé dítě v nás to nedostalo. Důvody mohli být jak subjektivní, tak objektivní. Matka mohla být odmítavá, protože byla nemocná, lhostejná, vyděšená, v těžké životní situaci, zlá... kolik žen, tolik důvodů.
Pro dítě v nás, které mezitím dospělo a trpí kvůli neuspokojené potřebě prvotní lásky, je důležité přijmout tuto realitu. Realitu toho, že ráj nepoznalo/nezažilo.
Přijmout tuhle pravdu je cestou hrdiny a hrdinky. Nezbavuje to dospělého touhy po lásce a ani nezmenšuje schopnost milovat.
Dětství se nedá opravit. Jediné co můžeme opravit je náš pohled na něj. A přijetí této kruté pravdy nám pomůže vyhrát nad aspektem strašné matky. Ne ona nad námi, ale mi nad ní máme moc. Už ji vidíme takovou jaká je, ženu s aspektem strašné matky. Žena má k dispozici kromě aspektu strašné matky i jiné archetypální síly. A díky snům je můžeme zvědomit a integrovat jako rovnováhu našim destruktivním silám. V jiném příspěvku se o nich rozepíšu podrobněji. Poznání různých aspektů matky otevírá naše srdce. Pomáhá to, abychom mohli pustit dovnitř lásku k někomu, kdo nám to může opětovat. Nemusíme už dále klepat na dveře, které se neotevřou. Prostě nemůžou, když je drží aspekt strašné matky..... dobrou noc. Cantadora

pondělí 2. listopadu 2009

udržet si pocit


Dnes je den Památky zesnulých.

Chtěla bych vzpomenout a poděkovat celé linii mých předků, kteří tady byli a žili přede mnou.

Byla jsem tříletá holčička, když jsem ztratila tetu Alžbětu - sestru mé matky. Pečovala o mě, když byla máma v práci. Její smrt je nejbolestivější ztrátou, kterou jsem utrpěla. Bylo to po prvé, když někdo z mého života odešel a už se nedalo nic udělat. Odchod byl definitivní. Přesáhlo to meze toho, co dítě může unést. Celý život se s tím učím žít a od dětství tuším, že smrt je důležitá.

Pak si pamatuji jako pětiletá, že mě babička nastrojila a vzala k starému strýci. Už tam byla celá rodina a loučila se s ním, protože umíral. Tento zážitek byl jeden z příjemných. Mumlání a vážnost situace byla proteplená pospolitostí a úctou, kterou jsem z dospělých cítila. Bylo to bezpečné, i když vážné.

Chybí mi i mí rodiče, pár přátel, kteří odešli předčasně a tady nejsou.

Pro mně je důležité vzpomínat na ně. Zaslouží si to, něco tady zanechali - své dílo, majetek, své potomky.

Chci si podržet pocit posvátné úcty, když vidím krásnou alej, rybník, lavičku na klidném místě s výhledem na kraj. Jsem vděčná našim předkům, že nemysleli jenom na sebe, když vybudovali tak krásné knihovny, ulice, domy a chrámy. Zanechali nám výpověď o sobě. Chci si v sobě vytvořit prostor pro lásku a úctu k zesnulým, za to dobré, co zanechali, aby sme z toho mohli čerpat.

Jako dítě jsem netušila, že svět nezačal mým narozením a že po mně ani neskončí. Teď už to vím, proto dnes zapaluji svíčku a posílám své tiché děkuji tam, kde se to propojí s díky všech ostatních, kdo dnes vzpomínají na své zesnulé. A hlavně dělám to radostně. Protože rytmus: život - smrt - život platí pro všechno a všechny. Dobrou noc. Cantadora

úterý 27. října 2009

Budapešť


Píšu často o tom, jak naslouchat svým potřebám, tak jsem poslechla ty své. Jedu do Budapešti na prodloužený víkend. Je to místo, kde jsem "doma", prostě tam přijedu a nemusím nikomu nic vysvětlovat. Pak se mi to stává ještě na Mallorce. A nebudu pátrat, proč to tak je.

Jsem stejně naladěna jako prostor toho místa, vyzařuji energii, s kterou si tam splývám. I když za poslední roky, co tam jezdím na prodloužený víkend, tak opakovaně slyší Maďaři můj přízvuk, který je podle jejich mínění anglický. Tak se láme maďarčina mluvená českým přízvukem. Prostě se překlopí do anglického přízvuku.... tak to mně dost baví. A ještě lázně a široké bulváry, a to jak muži mladí a staří všem ženám říkají: ruku líbám a nikdo se za to nestydí a nemyslí si, že to je out. A guláš... a to co píšu je taky guláš, mám cestovní horečku a radost.
E.T. by řekl: "domů...."
Zítra je státní svátek, tak přeji nám všem co nejvíc toho taoistického blaha, které tak rád popisuje Benjamin Kuras.
Cantadora

2000




Včera večer jsem trávila čas opravováním blogu a všimla jsem si, že už měl blog o snech 2000 návštěv.

Je to už dost, i když nevím kolik to je návštěvníků.
Děkuji, že zájem o sny roste, děkuji, že hledáme hlubší význam ve snech, že se posloucháme, že věříme v naše instinkty a přírodní části naší mysli, která se nenechá spoutat ničím, kromě své vlastní pravdy. Posílá nám sny, aby jsme pomohli zůstat zdravými a lidskými.

Kdo se sny pracuje, ví o čem mluvím.
Jsme spolu propojeni ve snech. Už jsem několika lidem pomohla odkrýt i aspekt snu, že sen, který se jim zdál, nebyl určen přímo jim, ale někomu blízkému. Stačilo jim ho následně převyprávět a adresát snu to pochopil.
A kolikrát ve skupině snících jsme pracovali spolu se snícím a odnesli si ze snu poselství daleko hlubší, než kdo čekal. Takto se vzájemně obohacujeme i když spíme. Takovou sílu má snová skupina.


Dobrou noc a sněte. Cantadora

sobota 24. října 2009

start


Už jsem psala, že jeden z důvodů, proč člověk začne pracovat se sny je krize. V tomto kritickém období - ať už jsou jeho spouštěcím mechanizmem vnější nebo vnitřní příčiny - si hledáme v životě své nové místo, mění se naše sebehodnocení, potřeby, přání, postoje. Pracujeme na udržení své vlastní integrity, která se zpochybňuje. Vnitřní energie nás nutí k přeskupení jednotlivých komplexů - částí sebe, takže to v nás vyvolává pocit ohrožení našeho základního duševně-duchovního zdraví.


"Životní přechody představují narcistické krize a nesou s sebou pocit, že se přechodně nacházíme v prázdnotě - staré je již neudržitelné a nové ještě nemá podobu. Dosavadní podpora pocitu vlastní hodnoty, kterou nám přinášelo plnění úloh nám přisuzovaných, a sledování cílů, které nám připadaly důležité, již neplatí." tolik citace z knihy Kathrin Asper: Opuštěnost a sebeodcizení.


Sen:

Snící se ocitá v krajině, kde je svobodná vůle trestána okamžitým zabitím přímo na ulici nebo únosem v autě tajné policie, která unesené oběti odváží do koncentračního tábora a tam je před popravou ještě týrají. Snící je cizinec a má diplomatickou imunitu, takže stojí na chodníku a dívá se na únos jedné obyčejné ženy, která neudělala nic, jenom se špatně podívala na obraz vůdce. Snící si všimne, že na něj namíří samopal obyčejný voják a chce ho zabít. Snící se bojí bolesti, ale napadne ho, že nemá smysl žít za takových podmínek a čeká na vystřel. Místo toho usne. Probere se a do očí mu svítí sluníčko, je oslepený, nic nevidí. Vstane, jde a naproti míjí vojáka se samopalem, který ho nejenom že nezastřelil, ale je vidět, že se ho bojí. Uvědomuje si, že je diplomat a má imunitu. Auta s tajnou policií jsou pryč. Venku je hezky a vládne klid a bezpečí.


Snící prochází narcistickou krizí. Uvědomuje si, jak jeho vlastní hodnota je založená na úspěchu a materiálním zabezpečení. V práci ho pověřují náročnými úkoly a potřebuje být vždy oceněn. Nevychází dobře se svým přímým nadřízeným, s kterým hodně soupeří. Majitel firmy, který si jeho práce váží, ho odměňoval za práci dobrými odměnami. Teď v době krize, má majitel hodně starostí, jak firmu udržet a tak se snící cítí ohrožen - jednak tím, že už není tak oceňován a taky se bojí o práci.

Sen zrcadlí mechanizmus, jak snící prožívá emoční situace na pracovišti. Potlačil všechny své emoce, sám je tou tajnou policií, která jakýkoliv náznak emocí okamžitě zabíjí nebo utýrá. Snící vidí tuto svoji strategii potlačování emocí. Fungovala v dobách hojnosti a vedla k ještě většímu výkonu. Ale krize ve firmě a tlak na něj nastartovala v něm proces ohrožení. Ohrožují ho jeho vytěsněné emoce. Dál už nemůže přihlížet tomuto krutému procesu emočního teroru, který provozuje sám na sobě. Konflikt, který jasně odhalil sen, je mezi snícím a vojákem (jeho částí, která emoce zabíjí). Mezi jeho pravým Já a postojem, který ho nutí, aby nic neviděl a necítil. Ve snu v momentě konfliktu usne. A tímto symbolem usnutí jsme otevřeli téma krizového přechodu.
Snící vidí sám sebe jako spícího člověka, který nežije. Jeho reakce na setkání se sebou samým byla ve snu zobrazena symbolem spánku a neschopností vidět věci tak, jak jsou (oslepen sluncem). Potěšilo ho, že má vlastně imunitu a může vidět a cítit to, co vidí doopravdy. Odpověď na jeho otázku: "Proč to dělám, proč potlačuji to, co cítím?" jsem rozkódovali v symbolu vraždícího vojáka, který má strach. Ale jsme na začátku práce se symbolem spánku. Zároveň je důležité vidět jeho další snové zdroje, které mají léčivý účinek. Snící má ve snu imunitu, je pod ochranou svého pravého JÁ.
Dobrou noc a děkuji. Cantadora

středa 21. října 2009

tělo jako emoce


Blíží se čas viróz a ty jsou spojeny s tématem konfliktů a naší neochotou jít do boje. Jak nesnášíme konflikty!!! Protože se jim vyhýbáme a hledáme kompromisy, tak to dělají viry a bakterie v našem těle za nás. Naše horečky, to jsou boje bílých krvinek s viry.
Měla jsem úžasnou klientku, která nepřišla za mnou se snem. Přesto jsem ji nabídla krátkodobou podporu, protože přišla s jasnými somatickými potížemi. Měla problémy se srdcem a zrakem. Vyšetření ukázala, že její srdce je úplně zdravé a oči má taky v pořádku. Přesto jí moc a moc bolelo srdce a začala mít potíže s viděním. Docela rychle jsme rozmotali potíže, které ji trápily. Pochází z překrásné, ale hodně vzdálené země, která má starobylou kulturu a jiný temperament. Jiné vůně, chutě, hudbu, zvyky. Dlouho nebyla ve své rodné zemi.
Zkrátím to, rozbolelo jí srdce z touhy po domově a aby tady mohla být, nechtěla některé věci vidět.
Tady nepomáhala čistá psychosomatická věda. Tady bylo potřeba koupit letenku a odletět domů. Spojit se se svými kořeny, doplnit energii, která nás lidi nese na vlně života a dává nám šťávu.
Teď je zase zpátky a žije a raduje se z toho, co buduje tady.
Nemusíme vždy když chřadneme, myslet jenom na tělo a psyché. Propojujme se i se svými instinkty a duší. Občas onemocníme jenom proto, že naše duše nedostává to co potřebuje. Tak si dopřejme v bohaté míře to, o co si tělo říká.
Někdy může být signál těla velmi silným kódem naší duše. Učme se číst řeč našeho těla.
Napadlo vás, co to znamená pro duši, když vás bolí krční páteř nebo skřípete zuby, oteče vám ruka...............?
Hýčkejme si své tělo. Dobrou noc. Cantadora

sobota 17. října 2009

literatura


Pro zájemce o knihy se snovou tematikou. Chci vás upozornit na knihu od Roberta Mosse: Vědomé snění. Pro zájemce o tao je tady kniha od Osha: Tři poklady tao. Pořád platí: čtěte pohádky a pověsti. Jsou v nich cenné odkazy a kořeny pro pochopení symbolů. Mně už několikrát pomohla při práci se snem kniha encyklopedického charakteru od Helmy Marxové: Svět mýtů. Hezké objevování. Cantadora

úterý 13. října 2009

nesoutěžně

Kamarádka mi poslala mejlem toto.
Autor a lektor Leo Buscaglia jednou mluvil o soutěži, kde měl dělat porotce. Cílem soutěže bylo najít nejstarostlivější dítě. Vítězem se stal čtyřletý chlapec. Sousedovi od vedle zrovna nedávno zemřela žena. Když chlapeček viděl muže plakat, vstoupil do domu, sedl si k němu a jen tak tam mlčky zůstal sedět vedle něj. Když se matka zeptala, co sousedovi řekl, chlapec odpověděl: "Nic, jen jsem mu pomohl brečet."

Někdy je to dítě, někdy kočka, někdy máma, přítel, kolega, cizí člověk ve vlaku..... naslouchejme si navzájem. Pomáhá to - nesoutěžně. Cantadora







sobota 10. října 2009

jidáš v srdci


Tématu Jidáš jsem se věnovala v jiném příspěvku, ale potřebuji se vrátit k nejdůležitějšímu aspektu. Jak se to dotýká každého z nás. Jidáš zradil Ježíše. Ale Jidáš je i symbol pro naše zrady, kterých se dopouštíme na sobě samé/m. Ježíš je zároveň symbolem toho nejlepšího v nás, každý máme svého Ježíše uvnitř sebe. To nejstrašnější, co Jidáš provedl, byla jak vnější zrada, tak to, že zradil svého vnitřního Ježíše.


Na základě práce s tématem vnitřního Ježíše a Jidáše jsem dostala otázku: Jak rozpoznám co je naše pravé JÁ a co je naše persona? Já ještě tu otázku rozšířím o dotaz: a co je to nepravé já?

Naše pravé já je za určitých konstelací rodiny utiskováno a nemůžeme ho rozvíjet, protože k tomu nemáme podmínky v podobě pořád dokola opakovaných stereotypních vět nebo činů typu: "nezlob, nejsi hodná holčička, já se z tebe zblázním, ty jsi na vině, zabije mně, to co děláš..... "(dosaďte si vše, co může ubližovat a zabíjet rozvoj našich potřeb, přání a postojů v dětství). Rozvíjíme proto potřeby jiných, ale to rozvíjíme nepravé JÁ. Konflikt mezi pravým a nepravým já je neurotickým konfliktem.

Nad tím vším je ještě ohroženo naše pravé JÁ konfliktem mezi zdravým JÁ, které má síly, aby ožilo a začalo růst a silami, které tento růst musí za každou cenu zabít. A tak může Jidáš v nás každý den pomalu zrazovat naše pravé já.

Znáte ten pocit, když víte, co máte udělat, ale rozhodnete se, že uděláte to, co bude pro vás vhodnější, protože, kdyby jste udělala a řekla něco, co opravdu chcete a cítíte, asi by vás lidi už neměli rádi? A pak se za takové rozhodnutí nenávidíte?

Jidáš zradil Ježíše a věřil, že ta zrada nebude mít žádný dopad na Ježíše. Věřil, že Ježíš umí dělat zázraky, takže se ho zrada nedotkne.

Zrada je akt zabíjení pravého JÁ.

A na vraždu zázraky nezabírají. Tady pomáhá jenom pravda.

Jedna cesta, jak se k pravdě dostáváme je i práce se sny.


Jaký je tedy rozdíl mezi personou a nepravým já? Naše persona je taky naše sociální role, maska, naše ego, schopnost adaptovat se na požadavky rodiny a společnosti. Rozdíl je ve zdraví. Falešné já vede k onemocnění, neuróze, oslabuje naši energii a vysiluje nás, zrazujeme pravé já. V konečném důsledku vede k oslabení životní energie.

Persona nám pomáhá najít své místo ve společnosti a cítit se dobře v sociálních rolí, které přijímáme za své.

Dobrou noc. Cantadora




naše žena v nás


Sen: Jsem na srazu ze školy. Jsme v zábavním podniku. Je tam pódium, na kterém tančí dvě moje spolužačky. Jsou krásné, svůdné a spolužákům - mužům se libí jejich ženské pohyby a tleskají jim. (Tyto dvě spolužačky vždy byly ve škole v centru pozornosti pro svoji přitažlivost - obě měly dlouhé vlasy, Malovaly se, hezky se oblékaly, koketovaly...) Já stojím pod pódiem se svojí další spolužačkou a snažím se upoutat pozornost, možná těm tančícím závidím, a křičím: dejte té Janě alespoň hobla (myslím, svoji spolužačku, se kterou tam stojím). Ona byla ve škole spíš za tu, co pomáhala, kluci od ní opisovali úkoly, měla respekt pro svoji chytrost a ochotu pomáhat. "Hobla", tím myslím: "Podívejte se, jak to pěkně zařídila že jsme se tu sešli, tak ji nějak odměňte!" Obě dvě jsme smutné, protože si nás nikdo nevšímá. Všichni kluci mají oči a pozornost jen pro ty dvě, co tančí.
Snící velmi dobře propojila svůj sen a realitu. Jedna její část, ta ženská - jsou ty krásné a svůdné spolužákyně ve snu ukazuje, co potřebuje oživit. Další její aspekt, ten který chce upozornit na sebe tou chytrostí a a ochotou pomáhat je její reálny postoj v práci, kde je schopná a výkonná, ale necítí se žensky. Síla a jasnost sdělení byla tak silná, že následně snící v dalším týdnu protančila celou noc na společenské akci. Po takovém celonočním tancování se snící cítila líp. Byla radostná a uklidněná.
Aspekt ženy často zanedbáváme, protože společnost od nás v práci žádá, aby jsme byli úspěšné, schopné a řešily problémy racionálně, logicky. To jsou ale mužské atributy. Naše žena v nás dlouhodobou absencí ženských atributů v nás začne churavět, je rozmrzelá a náladová.
Zapojením naší:
- kreativity,
- emocí,
- být chvíli nejasná, nelogická,
- intuitivní
- empatická
- řídit se instinkty;
se vracíme ke svým zdrojům, oživujeme naši divošku, která potřebuje důvěřovat své přírodní podstatě.
Nestačí jednorázové nasycení ženy, potřebujeme znovu a znovu sytit svoji ženu. Každá si najde svoji cestu. Někdo zpívá, chodí po lese, maluje, peče, dívá se do vody, hraje na hudební nástroj, celý den si jenom tak hraje s dětmi, miluje se laskavě, vášnivě, důkladně do nasycení těla a duše....
Pak můžeme využívat svoji kreativitu a radost ze svého bytí, jinak budeme bez života a chutě. Dobrou noc. Cantadora

pátek 9. října 2009

list na podpatku


Byl to obyčejný den. Mírná únava, stres v práci a krátké vybočení ze všedního dne, když jsem se rozhodla jít metrem do porodnice u Apolináře, abych navštívila svoji blízkou přítelkyni, která porodila krásné a zdravé dítě. To dítě je propojené i se sny, protože matka otěhotněla krátce po jednom velmi silném snu, ve kterém se jí objevilo dítě a mojí přítelkyni zaplavila silná radost z mateřství. Ani ne do měsíce tělo naplnilo svůj sen. A teď dítě je tady a já jedu za nimi, abych je uviděla a potěšila z tak přirozených darů života jako je NOVÝ ŽIVOT.

Vycházím z metra a slyším hlas: "paní, paní, paní". Nevěnovala jsem tomu pozornost, proč taky, metro je plné žen různého věku a já nečekám, že by se mnou někdo chtěl navázat kontakt. Ale slovo paní mě dohonilo a opravdu mladá dívka se postaví k mé pravici a ukazuje na mojí botu a říká mi: "Paní, máte na podpatku list, nebo co to je?" Zvednu nohu i s botou, ona si polo klekne a sejme z mého podpatku zapíchnutý list. Jsem velice překvapená jejím gestem, hlesnu: "Vy jste anděl...", a ona tiše mizí v davu, který vchází do metra.

Pod vlivem návštěvy v porodnici mi tento zážitek rychle zapadá do nějaké přihrádky nedůležité. Ale zdá se, že to nedůležité je emočně silné a důležité. Myslím na to z různých stran a pořád cítím jemné překvapení z pozornosti, která mezi lidmi vibruje a na chvíli nás propojuje. Interpretovat to nechci a nebudu.
Nedotklo se to mé mysli, ale mých citů. Nějak to zapadlo do potřeby věřit v dobrotu a pozornost lidí a laskavost mezi námi. Tato drobná gesta jsou jako jemný vánek za teplého dne, kdy je vám horko a vánek vám zchladí horkou kůži a vyvolává ve vás konejšivý pocit, že jste v náručí velké matky, která přesně ví co potřebujete.

Mírové gesto té dívky mě těší, stará se o něco, čemu nevěnuji momentálně pozornost. A to, že nejsem na to, co táhnu na zádech a zřejmě i na podpatku sama. Cantadora

úterý 6. října 2009

datum prvního setkáni uzavřené skupiny

Milí snící, kdo si přečetl moji nabídku, tak už si všiml to, že 2.12. není sobota, ale středa. Seminář proběhne 5.12. v SOBOTU. Prosím počítejte teda s tímto termínem. :-)

Tady je opravená přihláška na setkání uzavřené „SKUPINY SNÍCÍCH“.

Pod mým vedením budeme pracovat se sny a učit se rozumět jazyku svých snů. Kurz je 2 letý, skládá se z 10 setkání - proběhnou jednou za 2 měsíce v sobotu od 14.00 do 18.00 h. v rozpětí let 2009 až 2011. Cena jednoho setkání je 300 Kč.
**************
Začátek prvního setkání je 5. 12. 2009 t. j. sobota v 14.00 hod. Místo setkání rozešlu v pozvánce.
**************
Program semináře:
14:00 – 15:00 Teoretický úvod do práce se sny
15:10 – 17:00 Praktický rozbor snů
Na semináři v této části rozebereme sen jednoho účastníka. Přidáme teorii pro lepší pochopení a shrnutí.
(Zapisujte si své sny. Na rozbor potřebujeme 2-3 sny včetně kontextu, co se ve vašem životě právě děje.)
**************
Uzavřená skupina je přístupná těm, kteří mají o práci se sny zájem a je jim blízký hlubinně-analytický přístup.

Závazná přihláška:

Mám zájem o práci v uzavřené skupině:

Jméno: …………………………………………
Emailová adresa: ……………………………
Mobil:… …………………………………………

Ahoj a dobrou noc....

pondělí 5. října 2009

Skupina - kdo má zájem?


Slíbila jsem v červnu na poslední otevřené skupině práce se sny, že nabídnu účastníkům pokračování práce v uzavřené skupině. Budu rozesílat v tomto týdnu nabídku všem, kdo se zúčastnil minimálně jednoho semináře a tak má představu, jakým způsobem pracuji se sny.

Do konce října bych potřebovala zjistit kolik snících má o práci v uzavřené skupině zájem. Minimální počet přihlášených snících by měl být 10 a maximální 16. Hledám místo pro naše setkávání jednou za dva měsíce. Jestli víte o dobré a klidné místnosti se zázemím, prosím dejte mi vědět. Moc se na naši další práci těším.
P.S. Teď jsem rozesílala nabídku a mejlové adresy některých snících se mi vrátili, takže když Vám nedorazí nabídka a máte zájem o práci v uzavřené skupině, napište mi na mejlovou adresu: ehroncekova@seznam.cz. Dobrou noc. Cantadora

sobota 3. října 2009

myš


Sen: Jsem v selském domě, majitel buď zemřel, nebo není přítomen nebo jsem zdědil ten dům po něm. Před domem je malá znetvořená myš, která mě děsí, vypadá jako rozšlápnutá hlína. Prostě deformovaná. Zavřu rychle za sebou dveře, aby nevběhla za mnou. Koukám, že se jí daří protáhnout se tou úzkou škvírou mezi dveřmi a podlahou. Vběhne rovnou pod postel, kde má svoji krabici na spaní, misku na jídlo. Uvědomuji si, že majitel přede mnou ji asi nevyháněl, že si na ni zvykl a přijal ji za spolubydlící.

Snící pracoval se symbolem myši jako se svojí instinktivní částí. Pak ho ale velmi zaujalo slovní spojení hra kočky s myší. Pocítil silný tlak na prsou, pojmenoval svůj životní pocit - cítí se být obětí a lidi ho v životě ohrožují právě kvůli pocitu, že je kořistí těch silných. Prožitek toho, že myš v jeho snu je pořád naživu, schopná projít i pod zavřenými dveřmi ho překvapil. Pocit deformace té myši byl velmi nepříjemný. Teď ale začal prožívat přijetí toho, jak je ta myš schopná se přizpůsobit a jak se jí daří.

Co potřebuje snící kompenzovat? Pocit oběti, který už dávno není opodstatněný. Naučil se přežít za cenu různých deformací, které mu pomáhají se bránit. Vyvstal v něm požadavek podívat se na sebe jako na kočku.... před ním se objevil nový úhel pohledu na to, jak on někdy zastrašuje jiné lidi kolem sebe svojí strategií chování "deformované myši", která mu taky není příjemná.
Dobrá práce. Děkuji za sen a určitě přijdou další sny, které snícímu ukážou nové cesty k pochopení své instinktivní části. Dobrou noc. Cantadora

pondělí 28. září 2009

Andělika a laskavec


Naše významná herečka Květa Fialová oslavila 1.9. své osmdesáté narozeniny. Při takových oslavách mě napadá, že si musím toho herce ještě užít na divadelních prknech, když je tady, abych si odnesla z něho to nejlepší, co ze sebe dává. Proto jsem byla ráda, že mi kamarádka nabídla společný kulturní zážitek a byli jsme v divadle Rokoko na představení Andělika a laskavec. Paní Herečka sice v první půlce představení byla trošičku unavená, trochu hůř se pohybovala, ale po přestávce v ní oživla její životní energie, předvedla úžasný herecký výkon, který nejednoho diváka ohromil, já jsem se neudržela slzám dojetí. Moc děkuji za to, jak krásně zprostředkováváte esenci radosti bytí.

Napíšu o té hře jenom to nejpodstatnější. Výstřední postava Anděliky bojovala celý život za 3 O: Dělala to krásně a žensky.

Tři O jsou:
Obveselení, aby jsme se v životě dost smáli a veselili;
Oživení, aby jsme v životě nepodlehli stereotypům a naučeným vzorcům chování, aby náš život měl šťávu a nakonec;
Osvícení, aby jsme pochopili, co život je a znamená pro nás a my pro něj.
P.S. Andělika (andělka lékařská) byla považována za kouzelnou bylinu chránící proti jedům a zlým duchům. Laskavec je bylina, kterou známe pod názvem svízel obecný.

Nevíte, jak se příjemně pobavit a zároveň neplýtvat časem? To je můj tip: divadlo Rokoko - Andělika a a laskavec.
Dobrou noc. Cantadora

neděle 27. září 2009

pokračování tématu KONFLIKT


Sen:

Hledal jsem práci. Přišel jsem do firmy Tchibo a asistentka mi řekla, že mám jít za personalistou, který mi může nabídnout práci. Druhý den jsem přišel do práce na pohovor v pyžamu a županu. S personalistou jsme si nesedli. Choval jsem se arogantně, neuspěl jsem u pohovoru. Vyšel jsem z budovy a nasedl na kolo, které tam stálo, nebylo moje. Jel jsem na něm podél řeky. Sestoupil jsem z kola a vstoupil do vody. Cítil jsem se nepatřičně ve vodě v pyžamu a županu.
V jádru snu často leží konflikt. Pojmenujeme ho a stává se, že zůstane jenom u jeho pojmenování. Ve výše zmíněném snu jde o několik konfliktů: hledání práce a neschopnost se chovat přiměřeně, aby to místo získal. Jízda na kole, které mu nepatří. Rozhodnutí vstoupit do řeky v pyžamu a následné nepatřičné pocity.
Umění řešení konfliktů je pro mnohé z nás nedostupné. Bojíme se agresivity nebo ztráty pocitu sebeúcty. Konflikt je proces, který prožíváme denně. Denně se stává, že naše potřeby a postoje narazí na odpor. Učíme se od dětství zvládat s tím spojený pocit frustrace. Přiměřené množství frustrace je zdravé, vede k tomu, že se učíme stát si za svými potřebami, postoji a taky ustoupit, když to narušuje potřeby jiného. Učí nás chápat postoje jiných a hledat nějakou dohodu. Opakovanými konflikty se učíme je brát jak součást života.
Dítě v bezpečné rodině zažívalo opakovaně pocit bezpečí a svobody, dobrou vůli dospělých, kteří mu pomáhali v naplňování jeho potřeb s přání, povzbuzovali ho ve vývoji a realizaci.
Ale všichni víme, že se to nedaří pokaždé. Podmínky pro bezpečné zvládání konfliktů ve světě dospělých znamená mít vyspělé partnery anebo protivníky, kteří ctí morálku. Ale to je čirá utopie. Konflikty ve světě dospělých bývají často plné manipulací, podrazů a nefér praktik. Toho se mnozí z nás bojí a mnozí z nás je sami používají. Strategie konfliktů - to je víc otázka pro sociologii a sociální psychologii, takže tady se vrátím ke konfliktům ve snech.

Snící si díky práci se snem postupně uvědomil, že své základní potřeby (symbol práce) nedokáže uspokojovat přiměřeně. Jednání s lidmi, kteří o něm mohli rozhodovat v něm vyvolávali silnou frustraci spojenou se vztahem s autoritami. Symbol pyžama a županu jako oblečení na pohovor nás konfrontovalo s jeho pocity nízkého sebevědomí. Pyžamo je pro něj intimní kus oblečení, cítí se v něm bezpečně jenom doma. Jeho vnitřní nejistota a potřeba bezpečí (oblečení znamená sociální roli) je v rozporu s tím, jak se chová navenek k lidem, kteří jsou jeho nadřízení. Snící si postupně díky jiným snům začal uvědomovat, že se chová navenek velmi sebevědomě, až arogantně, ale vevnitř je oslabený (pocit nenávisti, který cítí sám k sobě jsme našli v dalších snech). Tento sen mu odkryl zdroj vnitřního napětí mezi tím, jak působí navenek a co cítí uvnitř. V době, kdy se mu ten sen zdál, prožíval jeden neúspěch za druhým. Ve snu se mu zdálo i o kole, které si vzal a nebylo jeho. Kolo je dopravný prostředek, který používáme a jízdu na něm realizujeme vlastními silami. Je to individuační proces, snící používá k tomu cizí zdroje (cizí kolo). Vlastně snící v té době ještě ani nezačal se sebepoznáním a přijímal představy rodiny o své budoucnosti za vlastní. Vstup do řeky v pyžamu, který cítí jako nepatřičný je jeho pravý pocit o jeho životě. Uvědomil si, že vlastní prožívání znehodnocuje a dává mu nálepku nepatřičnosti. Byl to posun v naší práci. Po prvé pocítil smutek z toho, že nežije podle svých představ. Pak pokračoval v práci sérií snů, které rozkryli mnohem hlubší konflikty. Museli jsme a vlastně doteď se učíme kromě obsahu snů řešit i to, jak unést konflikty, kterými jsou jeho sny nabité:
Protože jak se vyhnout konfliktu, to děláme v nějaké míře všichni. Toto jsou naše strategie, které nás k naší škodě od konfliktů odvádí

(podle K. Horneyové v knize: "Neuróza i lidský růst") upraveno:

- zamlžování problémů, člověk je zmatený, vlastně neví co cítí

- vnitřní prožívání prožívá člověk jenom na vnější úrovni - mezi já a vnějším světem - pokus popřít existenci sebedestruktivních sil a zároveň je to prostředek k udržení idealizovaného sebeobrazu

- prožitek sebe sama jako roztříštěných částí - člověk je silně motivovaný nevnímat protichůdné hodnoty, odmítá se nechat zneklidňovat vnitřními rozpormi. Chrání se před nutností se postavit tváří v tvář podvědomým konfliktům a tím udržuje vnitřní napětí na minime.

- automatická kontrola, která blokuje emoční prožívání

- nadřazenost mysli, která funguje jako koordinátor, pracuje na tom, aby něco zamaskovala, něco zdůraznila, změnila potřeby v cnosti, eliminovala pochybnosti o sobě. Znalost vnitřních problémů je krokem ke změně, vědění je dostatečná změna - takže je zbytečné provádět reálné změny.
Jenom uvolněním emocí a provedením reálných změn v našem životě můžeme dál růst. Symboly ve snech směřují 1. po jejich pochopení k 2. emočnímu vybití a 3. třetím krokem je provedení změny.
V současné době snící úplně přestal snít sny o konfliktech s mocnými lidmi, přijal svoje pocity nejistoty (na tom pracuje) a více respektuje své schopnosti. Má práci, která se mu líbí, i když pro jeho rodinu to znamená, že pracuje pod svoji úroveň. Snící je spokojený, že udělal toto rozhodnutí sám a navzdory tlaku okolí. Nadále pracujeme na odkrývání strategií, které ho od konfliktů spíše odvádí. Konflikty jsou pořád zdrojem strachu. Zbavil se částečně psychosomatických potíží - časté virózy, kterými trpí v menší míře, než na začátku naší práce. Děkuji za možnost uveřejnit sen a potíže růstu spojené s konflikty ve snech. Dobrou noc. Cantadora



neděle


Ahoj milí snící. Je krásné nedělní ráno. Přeji ho všem, kdo si dnes čte na mém blogu o snech. Děkuji vám, že sdílíme společné zdroje. Naše sny. Protože do té doby, do které budu svým i vašim snům naslouchat můžu z hlouby duše přát sobě a i vám všem krásné ráno a dobrou noc a krásné sny. Už je tady podzim. Příroda ho prožívá jako zběr úrody a ukládání přírody k spánku. Tomu ještě předchází zlatý podzim, kdy nám stromy ukážou nádhernou paletu barev. K tomu mě napadá, aby se ženy a ani muži nebáli stárnutí - podzimu života, strom i člověk může vydat ze sebe ještě mnoho krás, které berou dech. Podzim už toho hodně ví a je připravený hodně dát v podobě plodů. V dnešních časech, kdy jsou lidi nastaveni na braní je dávání dar. Pomáhá to udržovat rovnováhu. Tak si jdu užívat dnešní neděli a vám přeji totéž. Cantadora

pondělí 21. září 2009

komplex zavržení - téma Jidáše

Aby jsme pochopili svůj sen, pracujeme cestou asociací, dotazujeme se sami sebe: co to může znamenat, analyzujeme a syntetizujeme, myslíme logicky, spojujeme asociacemi celé komplexy, ale smyslem této práce není další moudro. Sen nás spojuje s našimi EMOCEMI. S energií, která vede k emocím, nutným k prožívání hloubky našeho života. Jinak nám hrozí plochost a mělkost prožívání a to vede ke ztrátě bohatosti a rozmanitosti životního prožívání. Klientka přišla se snem, kterého téma se odkrylo jako komplex Jidáše, jednu část snu související s tématem zavržení cituji s povolením snící:
"Celý sen byl v bílém světle. Nějaká starší žena, šedivé vlasy - začnu ji pomáhat, něco ji radím, vysvětluji. Začne se na mne lepit, chce se vidět každý den, obtěžuje mě.... Ta starší žena se začne dobývat do školy. Říká věci, které nejsou pravda. I ostatním je nepříjemná. Pořád chce nějaký sraz a tak. Uděláme takovou fintu - je před vchodem do třídy (venku na trávě) a zavřeme dveře. Volám ať někdo přinese klíče, dlouho to trvá, držíme dveře a pak je zamkneme. Ta třída je plná žen. Najednou zvrat a učitelka mě osočí, že za to můžu já a že jsem Jidáš. Odpovím ji, že bez Jidáše by nebylo vzkříšení. Vím, ale že je mimo a nemá pravdu. Věci se udály jinak. Vyhodí mě ze školy. Balím si tašku - říkám si tak jo, nevím jak to vysvětlím doma otci, mihne se mi hlavou. Pak mi dojde, že už mám dávno školy dokončené a je to jedno. Vím, že opustím zemi. "
Sen byl delší a mnohem bohatší na děj a symboly. Vybrala jsem jenom tu část, díky které jsme postoupily v jeho pochopení právě směrem k pocitům zavržení, pocitům zrady. Kdo z nás nezažil tento pocit zavržení? Ve školce se nějaké děti nechtěli s námi kamarádit a krutě se vysmívali z naší jinakosti? Nebo ve škole, na táboře, kde jsme nezapadli a prožili jsme si pocit nepatřičnosti, zavržení? První kluk, holka, který/á necitlivě odvrhla naši lásku a vystavil/a nás pocitu absolutní ztráty?
Komplex zavržení ve svém jádru obsahuje silné pocity strachu a úzkosti z toho, že nebudeme přijati takový jací jsme. Že nejsme dost dobří pro lidi kolem sebe. Bojíme se trestu, který přichází v podobě samoty a zavržení.
Stavíme se k tomu buď postojem:
- udělám vše pro to, abych byl/a přijat/a
- udělám vše proti tomu, co se mi děje a s kým se mi to děje
- vystačím si sám/sama
Ani jeden postoj není úspěšný, když za ním stojí pocit odvržení. Pocit Jidáše byl postojem člověka, který šel proti lidem, který ho nepřijali. Jestli ten pocit byl oprávněný nebo ne, není podstatné, pro Jidáše to byla realita, jak jí vnímal on sám.
Abych přiblížila zlomek materiálu o Jidášovi a jeho situaci, tak cituji z webových odkazů:
kázání Davida Wilkersona z 15. června 1992. Citace nejsou v plném znění, cílem citací není odkaz k náboženskému textu, ale pochopení role, kterou Jidáš ve světě zaujímá. Pro mě tento text je pracovní k tématu komplexu Jidáše, kteří se začíná vynořovat ve snech. Je to komplex velmi častý a je dobré se s ním hlouběji obeznámit. Proč se vynořuje/zvědomuje právě teď? Nezrazujeme něco?
„Jidáš Iškariotský, kterýs pak byl zrádce“
On byl pečlivě vybraným učedníkem Ježíše Krista: kazatel evangelia, uzdravitel nemocných, Ježíšův společník na cestách. Tolik mu důvěřovali, že byl pokladníkem evangelického týmu apoštolů. Nebyl zvolený na toto místo – Ježíš osobně vybral Jidáše pro tuto práci.
Tradice říká podle Augustina, že „Ježíš často vysvobodil Jidáše ze smrti, kvůli němu uzdravil jeho otce z ochrnutí a vyléčil jeho matku z malomocenství, a hned po Petrovi ho uznával nad všechny apoštoly.“
Ale my opravdu víme jisté věci jako fakta: že Ježíš umyl jeho nohy, nechal ho omočit jeho chléb ve své vlastní misce a učinil ho svým pokladníkem. Přesto to byl právě ten muž, který zradí Ježíše v Getsemanské zahradě – polibkem smrti!
Jidáš vedl divoký dav do zahrady, kde identifikoval Ježíše polibkem. Po polibku se Ježíš podíval Jidášovi do očí a řekl: „Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?“ (Lukáš 22:48).
Rád bych věděl, co se honilo Jidášovi v mysli, když se rozvinula tato scéna:
Zástup ustoupil při pouhé zmínce jména Ježíš. Potom náhle všichni povstali v démonickém hněvu, mávali meči a holemi – zajali Ježíše a vlekli Ho do domu nejvyššího kněze. Jidášova zrada Ježíše byla tak odporná, hnusná, tak ďábelská, že jeden z otců první církve řekl: „Bylo by pro svět dobré, speciálně pro Boží děti, kdyby se pouze Jidáš samotný dopustil tohoto přestoupení, kdyby kromě něho samého již neexistovala žádná další zrádcovská osoba.“ Jinými slovy: Bylo by dobré, kdyby existoval jen jeden Jidáš.
Ale pravdou je, že svět je plný takových Jidášů! ... Duch Jidáše je skutečně živý...!
... Existují dvě fakta o Jidáši, o které se s vámi chci podělit.
Fakt číslo jedna: Nejvyšší kněží a náboženští vůdci nepotřebovali, aby jim Jidáš lapil Ježíše
Ježíše mohli snadno zajmout bez Jidášovy pomoci. Vyučoval v synagogách, na ulicích a na tržištích. Jeho tvář byla jednou z nejpoznatelnějších v celém Izraeli a Judsku. Písmo říká, že Ho lidé následovali i na osamělá místa, kam se odebral, aby se modlil!
Samozřejmě že Jidášův polibek nebyl nutný k identifikaci Ježíše – protože Ježíšovi nepřátelé ho již dobře znali! Skutečně – pachatelé tohoto zločinu nepotřebovali Jidáše. Faktem je, že jím pohrdali. Nevážili si ho a podle toho s ním jednali – použili ho, a pak ho rychle odstrčili. Když náhle činil pokání ze svého zrádcovského činu, mrštil peníze na zem a volal: „Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou“ (Matouš 27:4), židovští vůdci se mu jen vysmáli.
Řekli: „Co nám do toho? Ty viz“ (verš 4), čímž mínili: „To je tvůj problém – starej se o to sám. Nepotřebujeme tebe ani tvé slzy.“
Jidáše nebylo potřeba ani pro Ježíšův soud ani pro jeho ukřižování. Ve skutečnosti tu vlastně nebyl pro nikoho. V době, kdy šel Kristus na Kříž, byl již Jidáš mrtvý, spáchal sebevraždu do dvaceti čtyř hodin po svém strašném činu.
Fakt číslo dva: Satan potřeboval Jidáše!
Za scénou byl Satan, řídí každé zrádné hnutí. Jeho strategií bylo najít zrádce – někoho blízko Krista, někoho, komu Ježíš důvěřoval, o kom se předpokládalo, že je v Jeho péči. Přesto potřeboval někoho, jehož srdce bylo nakloněno chamtivosti – někoho, koho mohl přilákat a oslabit, zasít do jeho mysli pochybnosti.

Jidáš měl být ďáblem důkazem toho, jak je Ježíš Kristus bezmocný, aby spasil ztracené – protože nezachránil ani svého vlastního učedníka!
Nakonec, až by přišel čas, kdy bude Jidáš dotlačen k tomu, aby se sám zabil, Satan bude ječet své svědectví všem v pekle, v nebi a ve světě: „Vidíte, co se stalo tomuto muži? Podívejte se na něj, byl učedníkem Ježíše. Ale Ježíš ho nedokázal ochránit!“
Pýcha hraje významnou úlohu v neurózách. Pro poraněné já je důležité obnovit svůj pocit sebehodnoty. Když to necítí pravé JÁ, které je vystaveno pocitům méněcennosti a nedostačivosti, případně sebenenávisti, přebírá čím dál tím víc hlavní funkci nepravé JÁ, které funguje na základě pýchy. Pýcha se sytí pocity dokonalosti, krásy, moudrosti a síly, která stojí nad pravé prožívání spojené s poraněními.
Po Jidášově sebevraždě křičel Satan těm ve slávě: „Bůh nemohl zachránit jednoho ze svých vlastních učedníků – a On neuchoval nás, Jím stvořené anděly. Co vás k tomu vede myslet si, že uchrání vás?“
Klíč k pochybnostem o prožívání, jak rozlišit, které pocity vychází z pravého a nepravého já jsou uloženy v snových symbolech. Pravá hodnota práce se sny kromě jiného spočívá v nalézání odpovědí na naše pochybnosti, strachy a úzkosti.
Co bylo za Jidášovým pádem?

Jak se stal tento učedník zrádcem? Je důležité to vědět – protože to je varující znamení pro naše životy, abychom neklopýtli a také nepadli:
1. V Jidášově srdci zakořenila láska k penězům!
Opravdu, láska k penězům je kořen všeho takového zla (viz 1. Timoteovi 6:10). Je to semeno, které ďábel sází do srdcí mužů a žen a které vytlačí všechnu lásku pro Ježíše. Rychle vzrůstá potřeba hromadění peněz. Potom přichází potřeba je počítat a ujišťování, že se neztratily. Později přichází potřeba na nich stavět!
2. Jidáš se stal slepý ke změnám, které ho přemáhaly!
Satan spustil závoj přes Jidášovy oči, takže nemohl vidět, jak se mění. Učedník se stal slepý ke zlu a zkáze, která se pevně usadila v jeho srdci.
Jidáš měl rozdělené srdce – a on si vybral, že nebude činit pokání!
Kdo se sny pracuje, ví, že je nutné přijmout, že jsme to i ono. Být soucitní sám k sobě. To je cesta k úzdravě. Najít hluboké porozumění pro své lidské vlasnosti, přijmout svoji lidskou podstatu. Když se spojíme se svými pocity, už nejsme sami a můžeme lépe unést svoji jedinečnost i to společné, co nás pojuje všechny dohromady a to je naše obyčejnost. Pak můžeme lépe chápat i ostatní. Milovat lidskost a respektovat odlišnost.
Pro snící je zvědomení si komplexu odvržení důležitým procesem k tomu, aby nemusela utíkat před lidmi do bezpečí samoty.
Přijmout se taková jaká jsem a vyhledávat lidi, kteří mně přijímají je dobrý začátek. Ve snu je to poselství v obraze: Neutíkej před šedovlasou moudrou paní a nenech se lidmi odsoudit, aby si nemusela opouštět zemi, kde žiješ.


úterý 8. září 2009

Freud a jeho začátky práce se sny

Vybrala jsem citaci z:
Mladá Fronta DNES, 06.05.2006: - FRANTIŠEK HOUDEK: Cesta do hlubin člověkovy duše - str. 07
Četla jsem ho na blogu Antonína Baudyše jr.
..... cituji jenom pasáž, která se týká snů:
"... Dva z pilířů klasické psychoanalýzy - existence nevědomí a jeho význam pro psychosomatiku (propojení duševna s tělesnem) a existence dětské sexuality coby přirozené etapy vývoje osobnosti - tedy Freud vystavěl v první polovině svého života. A položil už základy i pro třetí pilíř. V noci z 23. na 24. července 1895 se mu totiž zdál sen: Irmě se přitížilo po špatné injekci od doktora Otta.
Růžové sny
Irma byla Freudova pacientka, se kterou se mu psychoterapie moc nedařila, kolega Otto zase budil dojem, že Freudovi zazlívá špatný postup léčení. "Sen o Irmině injekci" byl vůbec první, který si Freud analyticky vyložil: znázorňoval pomstu Ottovi za jeho domnělou výčitku a Irmě za špatnou spolupráci s terapeutem.V roce 1896 mu zemřel otec a truchlící Freud se svým snům začal věnovat systematicky. Rozebíral je technikou volných asociací a poznenáhlu dospěl k názoru, že sny, ta "královská cesta do nevědomí", mají význam jakéhosi šifrovaného plnění nevědomých přání (a to nejen u lidí, podle Freuda třeba prasata sní o žaludech, husy o kukuřici). Později napsal:
"Psychoanalýza navrátila snu ten význam, který mu byl kdysi, za starých časů, všeobecně přiznáván, avšak zachází s ním jinak. Nespoléhá se na důvtip vykladače snů, nýbrž přenáší tento úkol z větší části na samotného snícího tím, že se jej vyptává na jeho asociace k jednotlivým prvkům snu."Proti všem i za všechny Freudova kniha Výklad snů z konce roku 1899 se stala jeho nejvýznamnějším dílem - už proto, že byla iniciační hlubinněpsychologickou prací. Nebylo to však hned. Proč? Člověk z přelomu 19. a 20. století, opojený úspěchy vědy a techniky, si osoboval schopnost ovládat sebe sama jako celek, čili i ono případné nevědomí; a pokud to nefungovalo, problém prostě vytěsnil. A teď jakýsi doktůrek, notabene Žid (tehdy přitěžující okolnost), tvrdí, že: Člověku nevládne rozum, ale nevědomé pudy. Pudům vládne sex. Sex vládne už kojenci (který si ho s věkem pouze uvědomuje). Inu, odvaha má různé podoby. Ta Freudova lidstvo konečně osvobodila od čtyřsetletého descartesovského oddělení duše od těla a dala vznik psychosomatické medicíně, která má v dnešní stresuplné době velkou budoucnost. Freud byl po Koperníkovi a Darwinovi třetím myslitelem, který člověka nasměroval z piedestalu sebepřeceňování zpátky do lůna přírody. Ne nadarmo konstatoval:
"Lidská přirozenost musela vydržet velké potupy své naivní sebelásky."

Já sama si nemyslím, že sny jsou naše vytěsněná přání, ale může to tak v některých snech být.
Sny jsou pro moderního člověka jakýmsi návratem k instinktům, pokusem korigovat cestu, kterou směřujeme čím dál víc směrem OD SEBE. A co my? Žijeme v souladu se svými instinkty? Jak by vypadal den našeho života, kdyby zmizeli všechny výdobytky civilizace a my by jsme museli přežít jenom z darů přírody a v přírodě, bez pohodlí našich domovů? O co v sobě se můžeme opřít?
Hezký den.
Cantadora

úterý 1. září 2009

konflikty ve snech

Důvodem, proč nás naše sny můžou děsit a bojíme se jich, je KONFLIKT. Konflikt ve snu, který nás začíná tlačit k nějakému řešení. Pracovat na řešení problémů a udělat jasné rozhodnutí je někdy pro nás bolestné. Kdo by to neznal z běžného života?

.... Manželství v troskách, kde se zavírají oči před rozhodnutím co dál.

.... Dítě, které bere drogy, pije, má dluhy, lže, můžeme omlouvat, ale jak to řešit?

.... Sousedi, kteří nerespektují noční klid.

.... Šéf, který nás ponižuje, protože ho ohrožujeme.

.... Dát výpověď v práci, kde jsme bytostně nešťastni, jenomže máme napjatý domácí rozpočet a v práci skvělý plat?
.... Odhodlat se odhalit něco, co z nás udělá v očích ostatních velmi nepopulárního člena kolektivu i když je to otázka principu?
.... Bojovat s přítelem o jednu pracovní pozici?
Kolik je životních situací, tolik je konfliktů. Život sám je konflikt. V momentě zrození se otevře druhý pól života - smrt. Proto přijmout aspekt: konflikt/řešení/konflikt.... zahrnuje pochopení vzorce život-smrt-život.

Často vidíme, jak se konflikty zametají pod koberec.

Řešit konflikt je bolestivý proces, právě kvůli NEVĚDOMÝM procesům. Souvisí to s našimi nejistotami, zraněním, úzkostmi, strachy, které každý konflikt znovu vynese napovrch. A tak se spouští spíš starý neurotický KONFLIKT.

Neřešíme aktuální konflikt, ale staré nevyřešené konflikty, které nám brání růst a stát se zralejšími a schopnými konstruktivně pracovat, žít a milovat. Místo toho, abychom přemýšleli, jak zvládnout novou situaci, utápíme se v pocitech křivdy, obviňujeme okolí, spřádáme mstu nebo se utíkáme k utišujícím prostředkům. Možná to řešíme jídlem, nakupováním, sexem? Každý si najde cestu, jak se konfliktu vyhnout podle úrovně své zralosti. Sen je náš lékař. Součástí úzdravných snů jsou konflikty, které sen vynáší na povrch a od nás žádá, abychom jim čelili. Léči náš strach a dává nám energii se postavit na vlastní nohy.

Podstatou konfliktu jsou dvě strany, které vystupují proti sobě. Může jít o konflikt mezi partnery, přáteli, kolegy. Ale může jít i o dvě stejně silné protikladné potřeby v nás samotných - například věrnost a touha po dobrodružství. Tlak a napětí, které při konfliktu vznikají, vyvolávají spoustu reakcí:

- od tělesných jako jsou stres, nespavost, pocení, bušení srdce, psychosomatické nemoci atd.

- snahu držet konflikt mimo své vědomí. Člověk ztrácí energii, tím jak konflikt neřeší.

- sebedestruktivní jednání nebo přesunutí konfliktu na jiné lidi a vyvolání konfliktu na vnější úrovni.

Když najde snící odvahu nevytěsnit konflikt, musí se rozhodnout pro jeden pól konfliktu. Bude muset přiznat, že má vztek (doložte si tam jakékoliv pocity, myšlenky, emoce...) I když to je v rozporu s tím, jak o sobě snící smýšlí např. že je klidný, hodný (doložte si tam jakékoliv pocity, myšlenky, emoce...) Až vyřešením jednoho pólu konfliktu může růst. Jeho popíráním oslabuje sám sebe. Největší chybou je takzvaný kompromis, protože se nepřikloní ani k jednomu pólu konfliktu a člověk uvízne v polovičatých řešeních, které neuspokojí nikoho. Konflikt sice není vytěsněný, ale ani vyřešený. Váhavost vede k ustrnutí a uvíznutí v napjaté situaci, ztrátě nálady, energie a rezignaci.

Psychika při setkání s oběma póly konfliktu vychází posílena. Snící si uvědomí - např. že i když je klidný a rozumný, pro tuto situaci musí přiznat a integrovat svůj hněv a agresi. Může to být velké překvapení, protože si zakládá na své klidné síle. Může se zaleknout toho, že není takový, za jakého se pokládá a bát se toho, že teď se mu život vymkne z rukou....

Pro práci s konflikty je důležité prožít konfliktní stav, protože snícímu se podaří rozšířit hranice svého vědomí. Získá novou zkušenost zvládat setkání s protiklady. A nejen to: umí se s nimi vyrovnat.
Integruje poznání, že konflikt neničí, nezabíjí, ale posilňuje naši schopnost žít a přežít protikladné síly v nás i kolem nás.

Ať je míň obětí a víc sebe-vědomých jedinců, kteří nás obohacují svým konstruktivním řešením životadárných konfliktů. Protože destruktivní konflikty jsou tam, kde není schopnost konflikty řádně otevřít a prožít jejich protikladné aspekty.
V příštím blogu se zaměřím na sen, kde jsem pracovala s tématem konfliktu, který pomohl snícímu najít odvahu chránit sám sebe.