neděle 25. července 2010

psaní


Tak nastává týden kdo z koho. Odjíždím do izolace psát... kdo píše o snech mi rozumí. Nevědomí dělá co může, aby mi to neulehčilo. Zlomila jsem si malíček na noze a málem jsem odložila týden psaní na chalupě u mé milé přítelkyně Míši,která tam bude se mnou jako novinářka.

Nevědomí vydává své poklady opravdu těžko. Slova jsou banální, dají se vyložit tak obyčejně a odtažitě. Energie, emoce a poznání, které z nich plynou, vzdorují přijetí. Jdu se prát i sama se sebou, abych do toho dala sebe. Jak se dokáži odhalit a kam až můžu zajít, abych svoji duši neznehodnotila? Tak to jsou mé radosti i starosti. Děkuji za ně.

Pořád žiji tam, kde se netrápím tím, kde vzít vodu, jídlo... a jestli nepřijde počasí,které mi vezme obydlí. Neptám se: "Přežiji další den? Kde je moje rodina, uvidím je ještě někdy?..."

Každý den jsem vděčná za dary života, že žiju tam, kde žiju a a jak žiji. Děkuji za lidskost, která je vetkána do našeho života, slušnost, touha po lásce, láskyplnost, realizmus a sociální cítění. Ano, chyb je tady strašně moc, ale jsou to chyby, které plynou z dobrého gruntu, který tady je zakořeněný; nesmíme ho opustit anebo rozmělnit. Děkuji a jdu do toho, po návratu napíšu jaké to je, celý den psát a myslet na sny. Cantadora

pátek 23. července 2010

sledování a duch


Dnes napíšu krátký sen a bohatou práci s ním:
Můj muž mi vyčítá, že mu odpírám sex a držím ho zkrátka. Proto se mnou není spokojený. Mně se uleví, že to je maličkost, ale vzápětí se leknu, protože v chodbě uvidím stín nějakého ducha, který u nás šmíruje. Vyběhnu do chodby, jenomže tam nikdo není. Mám silný strach, který mně probudí.
Klientka na sny už dlouho prochází psychoterapií, kde řeší svůj vztah s velmi dominantním otcem, se sadistickými rysy, který jí znemožnil osobní růst. Musela na slovo poslouchat a každá její vlastní myšlenka a názor byli velmi tvrdě trestány. Vyrostla a cítila se jako oběť, často podléhala záchvatům strachu, úzkosti a pocitům viny.
Její manžel je taky dominantní, ale postrádá sadistickou stránku jejího otce. Miluje ho, ale postupně víc a víc upadá do pasivity. Do terapie šla po dlouhé době velmi intenzivních potíží s úzkostmi a nespavostí. Ty jí začali bránit, aby vyhověla všem nárokům, které na ni kladl její manžel a okolí. Necítila se šťastná a někdy si přála nežít, aby se zbavila všech úzkostí, které ji svazovali.
V terapii se začala osvobozovat, otevřela téma osobního růstu. Zároveň se začali zvyšovat její úzkosti ze smělých myšlenek, které jí ohrožovali v její podřízenosti vůči otci a manželovi. Byla pod tlakem, koho poslouchat, sebe nebo muže, kterým podléhala celý život. Na jedné straně rostla její sebedůvěra a na straně druhé nevěděla, jak využít svobodu, kterou získala pro sebe.
Oblast, v které se cítila snící nejméně ovládaná byla její sexualita. Dobrý a pravidelný sex byl v jejím manželství dlouhá léta tmelícím prvkem. Ale i to se měnilo. Jak rostla míra její osvobozené části, která se odmítala podřídit otcovskému archetypu, tak začali její problémy v sexe.
Na nevědomé úrovni začala sex používat jako mocenský nástroj, kterým může ovládat svého muže. Čím dál, tím častěji ho odmítala, i když nerozuměla proč to tak je, protože sex s manželem se jí nadále líbí.
Tento sen přišel v čase, kdy v terapii došlo k přijetí vlastního stínu. Ve stínu odkryla svoji moc, která jí ohrožuje.
Sexuální sny se objevují proto, aby sexuální fantazie a sexualita vyjadřující jednostranný vědomý postoj snící mohli korigovat. Snící si přiznala, že sex ji nabízí moc, kterou vědomě odmítá. Ve snu výčitku manžela zlehčuje, banalizuje, jako něco malicherného. Konečně má nad ním převahu. Sen obrátil její pozornost k mocným instinktům, síle, kterou používá nevědomě proti svému muži.

Pak se ve snu objevuje duch. Stín, který ji sleduje. Být stíhán, sledován ve snu znamená naši posedlost, něco nás zneklidňuje, snahu uniknout, něčemu se vyhnout (Tom Chetwynd: Lexikon snů). Klientka se snaží vyhnout bolestným pocitům spojenými s otcem a teď i s manželem. Oba jí postupně odebrali chuť do samostaného života, přijala jednostrannou roli pasivní dcery a manželky.

Tento živý sen ji tlačí do práce na aspektu oživování svého vnitřního života. Spojuje ji se životem, na který rezignovala. Tělo jí pomáhá velmi kontrastně, nedovolí jí spát, chce, aby bděla. Pořád se bojí, buší ji srdce. Duše žádá po ní bdít a dovolit si cítit své srdce.

Duch, symbol ve snu, je neviditelný aspekt našeho Já. Ve snu je pravé Já přítomno a pozoruje snící, její snahu o navázání kontaktu se životem. Pro klientku nastává proces, kdy bude muset otevřít průchod svým citům a navázat vztah s lidmi novým způsobem. Konfrontace se svým aspektem moci ji ohrožuje. MOC je tématem tohoto snu. Myšlenka že může požít svoji moc ji ohrožuje. Přijmout to, že je stejná jako otec a manžel, je zatím snící odmítnuto a spouští strach. Projevuje se to i zhoršující se kvalitou sexuálního života. Sen naznačuje, že potřebuje čelit svému strachu ze své moci. Sen má prospektivní funkci.
Snící, kteří se setkávají v nevědomí se svým stínem Moci procházejí ve vlastním nevědomí těžkou cestu.
Sny s tímto obsahem je vyzývají, aby navázali vztah se životem a lidmi.
Moc je naše energie, která nás činí schopnými žít svůj život.
Mnoho snících se potýká s jednostranným postojem, buď Moc odmítají a dostávají se do role oběti anebo používají moc agresivně a stávají se vládci nad životy ostatních.
Ani jedno není cíl na cestě k pravému Já.


Je krásny den, všem, kdo teď prochází krajinou mocných symbolů ve snech, přeji, ať navazují vztah se životem, který je bolestivý a pravdivý ve své mnohostrannosti. Vše ostatní jsou naše přání a iluze.

Jo a moje letní přání pokračuje.... jak se daří ho naplňovat?:

...slunce, voda, milování, tak se holka nebraň ani. Určitě se daří aspoň nekomu dobře.

Tak to je dobře. papa Cantadora

pondělí 12. července 2010

moje mlčení


Na blog teď nepřispívám. Práce se sny ale neustává, to život mi naložil povinnosti, které musím splnit a času na psaní mám málo. Soustřeďuji se teď na materiál knihy o snech. Čtu knihy o archetypech, o tom, co je skryté a těžké. Protože ve snech snících je teď to, co je i navenek: krize. Řešíme všichni, jak žít, kdo jsem, co dělat se svým životem, je to, co dělám dobré? To se ptá naše vědomí. Ale sen se takhle neptá: sen jenom říká: toho je moc, toho je málo, to je jenom tvé přání, iluze, ztratil si se a teď se musíš znovu vrátit na svoji cestu. Někomu sen jenom podává doplňující informace, někoho důsledně nabádá. Někomu odkryje poklad, někomu sundá masku, někoho srazí na zem.... Mám teď několik krásných snů, které bych ráda dala na blog, jenom musím počkat na svolení.
Stala se mi taková situace, v metru jsem našla mobil, zavolala otci majitele (našla jsem ho v kontaktech), že mám mobil jeho syna. Příští den jsme se setkali, abych mu ho předala. Měl pro mě krásnou bonboniéru jako poděkování, ale já mu jenom řekla, že chci, aby pomohl taky někomu, až to bude potřebovat. Odvětil mi, že určitě nepřetrhne řetěz. Tak mám takové přání, nepřetrhávejme řetěz obyčejné slušnosti, ať to léto přinese radost a pohodu... a hodně milování všem... tak jak to potřebujeme. Krásné léto. Cantadora