Na blog teď nepřispívám. Práce se sny ale neustává, to život mi naložil povinnosti, které musím splnit a času na psaní mám málo. Soustřeďuji se teď na materiál knihy o snech. Čtu knihy o archetypech, o tom, co je skryté a těžké. Protože ve snech snících je teď to, co je i navenek: krize. Řešíme všichni, jak žít, kdo jsem, co dělat se svým životem, je to, co dělám dobré? To se ptá naše vědomí. Ale sen se takhle neptá: sen jenom říká: toho je moc, toho je málo, to je jenom tvé přání, iluze, ztratil si se a teď se musíš znovu vrátit na svoji cestu. Někomu sen jenom podává doplňující informace, někoho důsledně nabádá. Někomu odkryje poklad, někomu sundá masku, někoho srazí na zem.... Mám teď několik krásných snů, které bych ráda dala na blog, jenom musím počkat na svolení.
Stala se mi taková situace, v metru jsem našla mobil, zavolala otci majitele (našla jsem ho v kontaktech), že mám mobil jeho syna. Příští den jsme se setkali, abych mu ho předala. Měl pro mě krásnou bonboniéru jako poděkování, ale já mu jenom řekla, že chci, aby pomohl taky někomu, až to bude potřebovat. Odvětil mi, že určitě nepřetrhne řetěz. Tak mám takové přání, nepřetrhávejme řetěz obyčejné slušnosti, ať to léto přinese radost a pohodu... a hodně milování všem... tak jak to potřebujeme. Krásné léto. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat