pondělí 31. srpna 2015

supervize snů i konec prázdnin

Dnes končí prázdniny. Léto bylo plné slunce, doufám, že v něm bylo i hodně milování..... je vždy lepší dělat lásku než bojovat..... ale toto léto ukázalo i mnoho stínových aspektů našeho života na planetě, kterým se musíme podívat do tváře. Nejde je zamést pod koberec, jak se snažíme pořád dokola. Příroda, ekonomika, politika, způsob života, který jsme si dopřávali, vše postupně vyžaduje transformaci. Taky sny už nejsou tak srozumitelné a tady je z letní úrody snů jeden sen  za všechny podobného druhu:
"Jedu autem, moje rodina se mnou, řídím. Nade mnou je obrovská část rakety, která dopadá z vesmíru. Už ji nikdo neřídí a vidím, že určitě spadne na naše auto. Přidávám plyn, ale jakobychom sloužili za cíl dopadu, raketa míří pořád na naše auto. Tak to vzdávám a zastavuji, prosím rodinu ať se spolu naposledy modlíme. Vnitřek auta je obrovský a pohodlný, dá se tady hezky přežít. Ale je konec. Kouknu ven. Raketa je pryč. Jsme zachráněni. Dcera říká: "To není konec, to je začátek, z toho se nikdo nedostane."
 Zároveň věřím, že záleží na našem VĚDOMÍ, které můžeme transformovat, nacházet nové způsoby řešení. Staré už nefungují. A to je dobré si uvědomit.
Dnes od 18.00 h zvu snící ze skupiny na supervizi snů. Těším se na společnou práci se sny.
Hezké sny a dobrý školní rok 2015/16 rodičům i jejich školákům.


Cantadora

úterý 25. srpna 2015

radostná dovolená

 Na rozdíl od minulého léta, když jsem musela po zralé úvaze předčasně ukončit dovolenou na Mallorce (té mé drahé Mallorky, kterou moc a moc miluji, ale stává se dekadentním místem pro konzumní způsob dovolené),  to už není místo odpočinku a rozjímání... ale předobraz pekla, které si my lidi z dovolené tvoříme. A necítím to jenom já, protože tento rok mallorská policie požádala o pomoc německé a britské policejní zbory, ať krotí chování svých mladých tzv. turistů. Proto jsem si vybrala jiné místo. V Leptokárii na Olympské riviéře malý penzión, kde jsem v tiché zahradě vychutnávala klid a vůni moře. Penzion byl minutu od břehu moře. A to je vše co jsem potřebovala. Viděla jsem Olymp a navštívila kláštery v Meteoře. Viděla prastaré ikony. A tady jsou mé drobné radosti dovolené:




1. každodenní plavání při východu slunce
2. tichý let racků nízko nad vodou za svítání
3. hluboký léčivý spánek na horkém písku pod slunečníkem
4. hora Olymp a všechny mýty, které nám průvodce stihl cestou odvyprávět
5. pohled na jezírko s průzračnou vodou, kde se koupala podle mytologie lesní nymfa
6. studený melón po návratu z výletu
7. frapé s růžovým brčkem od Nikolase
8. západ slunce nad Olympem
9. opuštěná starobylá vesnice v horách, kterou mladí lidé znovu opravují
10. restaurace pod platanem
11. tzaziky
12. řecká káva od mladé dívky z pekárničky s dobrotami
13. místní trh s ovocem a zeleninou
14. čerstvá broskev
15. řecký jogurt s medem a zeleným melounem
16. úsměvy paní majitelky penziónku a objetí na rozloučenou

Od moře jsem přejela rovnou do kláštera a tam jsem trávila v tichu a rozjímání nádherný týden
s jinými radostmi:

17. déšť
18. ticho a nehybnost
19. nádherný zvuk citary a zpěvy
20. pocit, že vše je jak má být
Jsem zpět a děkuji za všechny dary. Krásné sny. Cantadora

pátek 7. srpna 2015

návrat ztracené hlavy?

Minulý rok jsem napsala v srpnu:
...je ráno ve Stromovce, je krásné ráno, přede mnou louka a uprostřed ní dva milenci v kameni.... běžím kolem nich a něco není v pořádku.... běžím dál,  pak mi to dochází. Něco je špatně. Muži chybí hlava, nedrží dívku, neobjímá, protože mu uřízli i ruku. Zasáhlo mě to. Je to symbol. Tolik lásky je kolem nás. Ale co s ní děláme, jak se k ní chováme? Sochař, který dokázal dát do kamene tolik lásky, práci s kamenem, co s tím udělá? Jak si bude stát za tím, co vložil do kamene? Jak si stojíme my za tím co děláme, cítíme? A co ti, kdo to ničí, závidí a znehodnocují? Co vyjadřujeme? Běhám kolem milenců dál a přeji jim, ať se spojí jejich ruce. A milenci/muži přeji hlavu na pravém místě.
Běhám pořád kolem sochy milenců a socha za rok postupně doznávala řadu změn, je už posprejovaná, popsaná a teď jsem zjistila, že jí někdo vložil do klína HLAVU muže.
Zaradovala jsem se, jedno přání se splnilo. V soše milenců je teď něco nového,  bude to mít pokračování? Dostane muž zpět hlavu na ramena, spojí se jejich ruce? Přeji to všem láskám světa. Ať je víc hezkých příběhů mezi špatnými zprávami. Cantadora

středa 5. srpna 2015

ikona archanděla Gabriela


Tohle je předloha a pod tím opis ikony archanděla Gabriela, kterou jsem vytvořila. Děkuji svému učiteli Martinovi Damiánovi za laskavé a trpělivé vedení  při její psaní v klášteře na Sázavě. 

Gabriel je archandělem zvěstování a zmrtvýchvstání. Přináší na zem Boží vědomí jako radost, extázi, živost a tanec. Proto se také zabývá vším, co má společného s vibrací, pohybem, změnou, kmitáním atomů, vibrací a  pohyby země. Jeho úkolem je obnovování, oživenost a čistota. Pomáhá pochopit vize a pohledy do budoucna. Vnáší radost do každé situace a každé buňky, tím povznáší náladu i úroveň vibrací. Zvlášť nám pomáhá v dobách tíže, deprese a beznaděje. Učí nás rozpoznat, která očekávání a skryté tužby brání naplnění života. Energie Gabriela je radostná, hravá, ale přesto soucitná. Stojí při nás, když je na cestě nějaká změna, ochraňuje nás na ní a vede. Díky Gabrielovi poznáme svůj životní cíl, často pomáhá těm, jejichž životní poslání souvisí s tvořivou činností (tanec, hudba, kreslení…), komunikací a uměním, podporuje kreativitu a radost. Jsme-li na pochybách s významem snu či vize, zeptat se můžeme právě jeho. Rád spolupracuje s dětmi. Jeho jméno znamená "Boží síla". Jeho energie je bíla.






Krásné sny. Cantadora